Například vedení Moravského Krumlova na Znojemsku chce být v roce 2022 zcela bez dluhů. „Je to náš plán a cíl. Například na opravy našeho zámku chceme využít jen dotace. Žádné další zadlužování města neplánujeme,“ uvedl moravskokrumlovský starosta Tomáš Třetina.

Naopak ve Veselí nad Moravou budou představitelé města jednat s bankami o úvěru. Chtějí totiž stavět dva velké bytové domy. Stavby mají vyjít na zhruba dvě stě milionů korun. Další práce na druhé a třetí etapě přestavby náměstí Míru pak asi na 150 milionů. Městský rozpočet však disponuje jen asi 230 miliony korun. „Čekají nás jednání s bankami. Těžko se do této oblasti nějaké dotační tituly najdou, možná jen na cyklostezku, chodníky a veřejnou zeleň,“ sdělil místostarosta města Petr Kolář.

V Břeclavi evidovala radnice před pěti lety dluhy ve výši téměř třicet milionů korun. Dluhy pak rok od roku klesaly až na 5,2 milionů korun v roce 2016. „Ke konci loňského roku čerpáme úvěr ve výši 22,7 milionů korun, což představuje navýšení oproti skutečnosti k prosinci předchozího roku o 17,4 milionů. Tehdy činil zůstatek starého dluhu 5,3 milionů,“ sdělil mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek. Jak dodal, z půjček město opravovalo například smuteční obřadní síň, postavilo nové parkoviště u nemocnice nebo rozšířilo parkoviště na bývalém autobusovém nádraží. „V roce 2015 jsme uzavřeli smlouvu o úvěru na vybrané investiční akce, celkově na 90 milionů korun,“ doplnil Holobrádek.

Opoziční zastupitel Jakub Matuška si myslí, že břeclavská radnice neumí dobře využívat evropské peníze. „V roce 2013 jsme měli zaplacené dluhy a pak se bral úvěr 90 milionů korun. Byly totiž výhodné podmínky. Jenže se ukázalo, že radnice nemá dobře připravené projekty. Nyní máme dvacetiprocentní schodek z rozpočtu. To je podle mne příliš. Potíž je v tom, že nečerpáme peníze z evropských fondů. Naši úředníci s nimi neumí pracovat,“ poukázal Matuška.

Snižovat dluhy se daří ve Znojmě. „Zadluženost města v dlouhodobých závazcích klesla z 570 milionů korun na 238 milionů korun v roce 2017. Tento rok je v rozpočtu vyhrazená částka 34 milionů na úhradu dluhu. A v odpovědném hospodaření chce radnice pokračovat i nadále,“ konstatovala mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková s tím, že největší dluh má město kvůli refinancování revolvingového úvěru. To si vzalo předchozí vedení na rekonstrukci Komenského náměstí.

Hodonín má v současné době dluh ve výši přibližně 94 milionů korun. „Úvěry čerpá město postupně podle potřeby a výhradně na investiční akce. Za posledních pět let se úvěrové zatížení města snížilo téměř o polovinu. Objem investic přitom roste. V současné době máme poslední úvěr splatný v roce 2026," naznačil mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček.

Rozpočet města pro rok 2018 je bez nových úvěrů. „Takže počítá s tím, že dluh města opět klesne. Splátka na rok 2018 je 23,5 milionu korun," sdělil místostarosta a garant hodonínského ekonomického odboru Ladislav Ambrozek.

Podle ředitele Institutu veřejné správy Filipa Hrůzy se obce a města v České republice příliš nezadlužují. Jen je mohou lákat výhodné nabídky bank. „Zadlužení v Česku je malé a není to problém. Existují striktní nástroje pro kontrolu zadlužování obcí. Klíčové faktory sleduje ministerstvo financí, které v případě, že zjistí nepříznivou situaci, od obcí a měst požaduje vysvětlení. Pak také existují fiskální brzdy,“ konstatoval Hrůza s tím, že dluhy jsou různé případ od případu. „Situace na trhu je dnes taková, že pro obce je výhodné a levné si půjčovat,“ dodal Hrůza. V celé zemi je podle něj na 6000 obcí celkový dluh 80 miliard korun.