„Zatím jsme se zástupci investora měli jen obecné sezení, kde nám představili, jak takové energetické zařízení na zpracování odpadu funguje. Nabídli nám také návštěvu v rakouském Zwettendorfu, kde již podobné zařízení pracuje. Pokud jde o město, jednali jsme zatím pouze o prodeji pozemků. Žádná smlouva ale dosud podepsaná není,“ uvedl starosta Gabrhel.

Jméno investora nesdělil, lokální týdeník, který o záměru rovněž psal, uvedl jméno společnosti Sobioenergy. Takovou firmu ovšem český obchodní rejstřík nezná. Vendula Šilhová, kterou týdeník uvádí jako zástupkyni firmy, může být podle registru živnostenského podnikání podnikatelkou v oblasti realit. Stanici v Zwettendorfu provozuje společnost FBC Reiter.

„Organický odpad je rozdrcen, promíchán a umístěn ve vzduchotěsných fermentačních tancích, kde po dnech až týdnech vzniká bioplyn. Ten stanice po vyčištění zpracovává na teplo a elektřinu,“ popisuje zpracování odpadu web firmy.

Jako hlavní druhy zpracovávaného odpadu web uvádí prošlé a balené potraviny, tuky, kuchyňský odpad či odpad živočišného původu.
„Nejde o klasickou bioplynovou stanici, ale o výzkumné zařízení, které je velmi nákladné a návratnost investice dosahuje několika desetiletí. V Zwettendorfu je necelých dvě stě metrů od domů. V Načeraticích by to byl téměř kilometr. Firma slíbila, že vše představí na veřejně přístupném semináři,“ dodal starosta Gabrhel.

Současně ujistil, že město zatím na projekt nekývlo. „Uzavřený ještě není ani prodej pozemků. Investor musí samozřejmě také projít řadou řízení a získat mnoho různých povolení,“ vypočítal starosta.
Část biologického odpadu ze Znojma a okolí může nyní zpracovávat nová kompostárna v Únanově. S případnou bioplynovou stanicí si ovšem zřejmě konkurovat nebude. „Kompostárna smí v současné době zpracovávat jen rostlinný odpad, tedy větve, listí, trávu a podobně. Zbytky potravin nyní na Znojemsku nijak řešeny nejsou. Do únanovského zařízení je přijímat nemůžeme,“ sdělil únanovský starosta Vojtěch Fabík.
Podle Josefa Esterky, ředitele společnosti, která kompostárnu provozuje, je na Znojemsku gastroodpadu jen velmi málo. „Svážíme ho ve městě, týdně jsou to asi čtyři tuny. Pochybuji, že by kvůli tomu někdo stavěl stanici na jeho zpracování. V ostatním bioodpadu by přitom takové zařízení kompostárně konkurovalo. Záleželo by pak, odkud by vlastník odpad ke zpracování získával,“ řekl Esterka.

Město si právě pro ukládání bioodpadu postavilo kompostárnu. „O tom, kam bude odpad nakonec ukládat, samozřejmě rozhodne samo,“ dodal Esterka.

Potravinové zbytky by musely pro využití v kompostárně nejprve projít dodatečným zpracováním. „Do takzvané hygienizace bychom museli nejprve investovat asi pět milionů korun. Nepředpokládám, že bychom takové peníze v nejbližších letech vynaložili,“ doplnil starosta.
Špatné jméno získaly bioplynové stanice zejména na Znojemsku vinou zařízení ve Velkém Karlově. Jeho provozovatelé kvůli porušování zákonů i technologické kázně dostali od úřadů řadu milionových pokut. Podle zprávy zástupkyně ombudsmana se na problémech se stanicí podepsali i úředníci.