Požár vznikl v letní kuchyni, v noci po uzení masa. „Syn ještě v půl jedné vše kontroloval, já pekla cukroví na hody a šli jsme spát pozdě. Po půl druhé se vzbudil manžel, který trpí spánkovou apnoí a přestal mu fungovat přístroj, se kterým spává. Tím nás všechny zachránil,“ vylíčila starostka Petrovic Závišková.
Nejdříve netušila, co se děje, slyšela manžela, jak běží po schodech dolů. Vyrazila ven také, bosá a v noční košili. Cestou vzbudila syna, který si vzal duchapřítomně telefon. „Přiběhli jsme dolů a v letní kuchyni bylo opravdové skleněné peklo. Oranžové plameny šlehaly a skla z oken vystřelovala ven. V ten moment jsem nevěděla, kde je manžel, jestli není uvnitř, zoufale jsem volala jeho jméno. Naštěstí tam nebyl. Běžel totiž rychle pustit obecní sirénu, aby svolal hasiče,“ vzpomínala starostka s pohnutím v hlase.

Okamžik úlevy vystřídaly další obavy, a to o babičku, která s nimi bydlí v jednom domě. Ve své ložnici nebyla a nebyla ani na toaletě. „Volala jsem, kde je, ozvala se mi ze spíže, kam se schovala a nemohla ven. Naštěstí mohla dýchat díky malému okénku. Snažili jsme se ji dostat ven přes kuchyň, nešlo to, bylo to obtížné. Pak doběhl i soused, že nám pomůže. Babička už volala, ať ji tam necháme. To jsem samozřejmě rezolutně odmítla a byla jsem odhodlaná rozbít zeď,“ vzpomínala Závišková na deset nejdelších a nejděsivějších minut v životě.
Ve chvíli největší beznaděje dorazili hasiči. „Byly to podané ruce, člověk na vše přestal být sám. Pak to šlo ráz naráz. Přišel někdo, kdo díky dýchací technice dokáže vyprostit člověka a také si poradí s živlem. Jsme jim hluboce vděční, mají náš respekt a úctu. V takové chvíli si člověk uvědomí, jak jsou záchranné složky potřebné, “ neskrývala dojetí.

Na místo hasiči dorazili před půl třetí ráno, plameny se jim pak podařilo zkrotit krátce po půl čtvrté. Podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky trval zásah zhruba sedmdesát minut. „Z domu jsme vyvedli jednu osobu a předali ji do péče záchranářů. Hasili jsme třemi vodními proudy,“ řekl mluvčí Mikoška. Po uhášení hasiči ještě celý objekt zkontrolovali a odvětrali. Škoda po požáru, který vznikl od udírny, dosahuje podle Mikošky jednoho a půl milionu korun.
Hned po požáru se mezi místními zvadla vlna solidarity. Nabídli Záviškovým nocleh, jídlo, pomoc, donesli čistící prostředky nebo i peníze. Pak vznikla sbírka na Donio, ve které mohou lidé libovolnou částkou přispět na opravy domu. Ten totiž sice byl pojištěný, náklady na rekonstrukci ale podle přátel Záviškových výrazně překročí finanční plnění pojišťovny.
Sbírka pro rodinu Záviškových na Donio. Odkaz najdete ZDE.
Jak vysvětlil zakladatel sbírky a kamarád rodiny Tomáš Vespalec, byla v prvních dnech nejdůležitější pomoc fyzická, kdy se podařilo uklidit velkou část zbytků požáru. „Už tady se zapojila spousta přátel a známých. Průběžně jsem si ale uvědomil, že dostat dům do alespoň obyvatelného stavu, bude velmi nákladná záležitost," vysvětlil Vespalec důvody, které ho vedly k založení veřejné sbírky.

Hned první den se podařilo vybrat čtyři sta čtyřicet tisíc korun od bezmála dvě stě padesáti dárců. Teď je na kontě ještě o dalších dvě stě tisíc korun více. „Jsem neskutečně vděčný za podporu, která se hned od začátku sbírky spustila. Věřím, že to pomůže Záviškovým, vrátit se do zimy do obyvatelného domova,“ poděkoval dárcům Vespalec.
I sama starostka je vlnou solidarity, která se zvedla, stále překvapená. „Je to neskutečné, každé pomoci si moc vážíme. Společnost není zkažená, jak se říká, lidi si v těžké chvíli dokážou pomáhat,“ vzkázala všem Závišková, která stojí za veškerým děním v obci.