Stanice handicapovaných dravců na hradě zřejmě v polovině září ukončí svůj provoz. Její majitel Rostislav Jordán ji chce po osmi letetch provozu sám zavřít. Důvodem jsou peníze.

„Radnice po mně požaduje osmačtyřicet tisíc korun za úhradu spotřebované energie. Zdá se mi to přemrštěná částka, vždyť mám zapnutý pouze jeden mrazák, ve kterém uchovávám kuřata pro chované dravce. Žádal jsem město o dotaci ve výši padesát tisíc korun, dosud mi nikdo neodpověděl,“ stěžuje si .

Prostory hradního příkopu včetně sklepa hradního domku má bezplatně zapůjčené od města a neplatí nájemné. „Za loňský rok dluží Správě nemovitostí částku převyšující osmačtyřicet tisíc korun za spotřebovanou energii. Požádal radu města o umožnění splátkového kalendáře na dlužnou částku. Zastupitelé na svém posledním zasedání tuto žádost schválili. Pokud jde o poskytnutí dotace, v letošním roce má schválenou částku dvacet tisíc korun. V loňském roce si o příspěvek nepožádal,“ vysvětlila mluvčí města Znojma Renáta Šimečková.

To, že zastupitelé umožnili splácet dluh formou dvoutisícových měsíčních splátek, však nic nemění na Jordánově přesvědčení stanici zrušit. „Jsem rozhodnutý svoje ptáky rozdat či prodat. Trápí mne závratná částka, kterou mi město naúčtovalo. Za pět měsíců mi poslali fakturu na již zmiňovaných osmačtyřicet tisíc korun. Uvažoval jsem o tom, že bych oslovil nějakého znalce v oboru elektro, aby tuto částku přezkoumal,“ nastínil další vývoj situace sokolník.

Před lety stál u zrodu stanice handicapovaných dravců tehdejší starosta Pavel Balík. „Vždy jsem si přál, aby dravci na hradě byli. Zvláště v době, kdy je hrad uzavřený, je expozice dravců to jediné, na co se rodiny s dětmi těší. Pokud by zůstal hradní příkop prázdný, byla by to velká škoda,“ řekl.

Jeho pocit sdílí i ředitelka Jihomoravského muzea Vladimíra Durajková. „Stanice s dravci je velkým přínosem pro hrad a návštěvníci si na ni zvykli,“ vyjádřila svůj dojem Durajková.

Zvláště ke konci školního roku stanici navštěvují děti. „Vystřídají se tady snad všechny znojemské školy. Když je pěkné počasí, o víkendu nás navštíví padesát až sto lidí. Mrzí mě, že budeme muset stanici uzavřít,“ povzdechla si matka sokolníka Marcela Jordánová.

Na založení stanice se podílel v roce 1998 František Miroš, který se později osamostatnil. „Pokud stanice v hradním příkopu nebude existovat, bude na rozhodnutí odboru životního prostředí, kam nalezeného zraněného dravce umístí. Jestliže sokolník nemá pro svou práci odpovídající podmínky, je přirozené, že uvažuje o skončení,“ sdělil provozovatel farmy a sokolník František Miroš.

K němu by také měli směřovat zranění dravci, které lidé najdou. „Máme kontakty na dva sokolníky, kteří se o nalezené dravé ptáky postarají. Předpokládám, že to budou Miroš a bítovský sokolník Zdeněk Nikolai,“ uzavřel vedoucí odboru životního prostředí Jaromír Mička.