VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dřevo z jižní Moravy putuje po celé republice. Nejvíce ale do Rakouska

Brno – Skoro osmnácti milionů metrů krychlových dosáhla těžba dřeva v českých lesích za minulý rok. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii. Dřevo z Jihomoravského kraje tvoří zhruba patnácti procentní podíl v těžbě České republiky. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, kde se jihomoravské dřevo zpracovává.

8.7.2017 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Na celkové těžbě v kraji tvoří dřevo ze státních lesů, které spravuje podnik Lesy České republiky, poloviční podíl. „Od ledna 2016 řídí krajské ředitelství Brno šest lesních správ. V Jihomoravském kraji je objem těžeb stabilizován na přibližně pět set tisíc metrů krychlových za rok,” informovala mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Dřevo z Moravy
· Minulý rok vytěžili dřevaři v kraji přes milion metrů krychlových dřeva.
· Polovina objemu těžby pochází ze státních lesů.
· Velkou část jehličnanů zpracovávají dřevaři na pile v Rakousku.

Největší část vytěženého dřeva zpracovávají zaměstnanci na pile nedaleko moravských hranic v rakouském Retzu. „Podle orientačního šetření je to asi třicet procent dřeva z jehličnanů,“ dodala Jouklová.

Dalším zpracovatelem jihomoravského dřeva je firma Kronospan v Jihlavě. „Podíl z jižní Moravy je asi deset až patnáct procent z celkového množství nakoupeného dřeva. Vyrábíme z něj lisované a dřevotřískové desky“ sdělil vedoucí nákupu Vladislav Šarudi.

Kronospan dodává desky například do České republiky, Německa ale i Švédska. Je tedy možné, že je využívá i známá nábytkářská firma Ikea.

Dřevo z jihu Moravy zpracovávají také v papírnách ve Štětí na Ústecku a v Paskově u Frýdku-Místku, na pile ve Ždírci nad Doubravou na Vysočině nebo v dýhárně v Uherském Ostrohu na Zlínsku.

PETR UHLÍŘ
LENKA JEBÁČKOVÁ

Autor: Redakce

8.7.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma prohráli i druhé derby sezony.
7

Orli v derby Vídeň potrápili, ale nakonec prohráli 4:6. Rozhodly přesilovky

Ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Orel Číp si vyčistil hlavu u přítelkyně: Chceme hokej plný energie a bruslení

Znojmo – Nařízení trenéra odpočnout si od zimního stadionu vzal poctivě. Hokejový Orel Radek Číp trávil část reprezentační přestávky v Praze u přítelkyně. „Vždy tam vypnu hlavu,“ hlásí znojemský forvard. Ke slovu ovšem přichází opět mezinárodní soutěž EBEL, v níž se Orli už v neděli od čtyř hodin odpoledne představí na ledě vedoucí Vídně.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT