Anička, Dagmar a Lenka, jak místní drezíny pokřtili, budou až do konce září jezdit neúnavně každý den. Starosta Hevlína Lubomír Hort v úterý dopoledne vypráví, že obavy z náročného návratu nejsou na místě. „Tlačit drezínu na cestě zpátky do Hevlína se opravdu nemusí,“ culí se.

Kola se šlapadly jdou snadno přehodit na druhou stranu. „Zvládne to i dítě, které unese deset kilo,“ ukazuje reportérce Deníku starosta Hort.

Je deset hodin dopoledne a na trať se vydává první skupinka zájemců. „Nejeďte moc rychle a hlavně se nám vraťte,“ volá a demonstrativně za nimi mává jeden z mladíků, který se stará o obsluhu a provoz nové turistické atrakce. Jedním dechem dodává, že ztratit se na kolejích ale skutečně nikdo nemůže. „Na trati je zarážka, aby se nedalo jet dál. Tam se lidé s drezínou otočí a putují zpět,“ líčí.

Generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl.
Ředitel státních silničářů o úseku I/53 z Lechovic. Připustil mírné zdržení

Rychlost drezín je neomezená. „Ovšem dosáhnout se nedá větší než pěti až deseti kilometry za hodinu. Šlape se příjemně, žádný velký tlak na nohy to není. A jako bonus je vyhlídka do okolí,“ usmívá se starosta Hort.

Jediným zádrhelem může být vlhko nebo mokro. Hevlínští počítají s tím, že ve dnech s nepříznivým počasím na trať Aničku, Lenku, ani Dagmar nepustí a nechají je zaparkované v garážích.

Inspiraci v novém využití historické trati Hevlínští nalezli v Ratíškovicích na Hodonínsku, kde již podobná atrakce funguje déle. Tam se poprvé drezínou svezla například Romana Bohunská se svým partnerem a synem Viktorem.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

„V Ratíškovicích je šlapací drezína po části staré Baťovy železniční dráhy, která v minulosti sloužila k přepravě uhlí z dolů do výklopníku v Sudoměřicích, odkud uhlí putovalo po Baťově kanálu do Otrokovic. Tato trasa má tři kilometry a propojuje dvě vinařské stezky. Podluží a Moravskou vinnou. O trati v Hevlíně jsem už taky slyšela. Určitě si vyzkoušíme i ji, a rovnou to spojíme s nákupem v Hatích,“ těší se mladá žena z Brněnska.

Celá trať z Hevlína do Hrušovan nad Jevišovkou měří šest kilometrů. Drezíny však budou využívat jen část z ní. A to zhruba po železniční přejezd, tedy něco přes dva kilometry. „Cesta tam a zpět tak trvá asi hodinku volnějším šlapáním,“ zmiňuje starosta.

Obří sluníčko zdobí obec na Znojemsku. Usmívá se na všechny, kdo jde okolo
Obří sluníčko zdobí obec na Znojemsku. Usmívá se na všechny, kdo jde okolo

Hodinový pronájem aktuálně vychází na 350 korun. Na jedné drezíně se sveze až šest lidí. Čtyři sedící a dva, kteří musejí stroj pohánět šlapáním. „Nechceme na atrakci vydělávat, ale zase ani prodělat. Věříme, že drezíny budou zpestřením k cyklostezkám a jiným turisticky lákavým aktivitám v regionu,“ říká starosta Hort.

Hevlínská dráha je jedním z projektů, který má napomoci obnovení historické opuštěné železnice a opravě památeční budovy. „Dráhu jsme včetně budovy, nádražního domečku, propustků a pozemků vedle trati koupili před více než třemi lety za více než dva miliony korun. A rádi bychom celému areálu opět vdechli život. Budovu plánujeme zrekonstruovat a přestavět na muzeum obce, dráhy i cihelny. To proto, že u nás má velkou tradici cihlářský průmysl,“ vysvětluje místostarosta Čaj.

Jen výletní vlaky

Drezíny by se po trati měly prohánět minimálně do doby, než dojde k prodloužení železnice do Rakouska. „Běžně u nás už vlaky nejezdí. Pouze výletní a takové, které si domluvíme jako obec. Máme provozní řád i provozovatele. Dráha funguje přes léto nebo přes zimu v zpravidla v prázdninových rytmech. Naším cílem je zachovat nádraží. Chceme, aby žilo. Je to pojem obce Hevlín,“ dodává místostarosta Čaj.

Poslechněte si také podcast o velké vlakové loupeži

Zdroj: Jaroslav Krupka, Jakub Vítek