Přitom znojemský azylový dům nabízí v těchto dnech více než deset volných míst. Potřební zde mohou přespat jen jednu noc nebo prožít i celý rok. Musí ale počítat s tím, že přístřeší a postel není zadarmo. „Za jednu noc zaplatí třiadevadesát korun. Pokud zůstanou celý měsíc, přijde je to na dva tisíce osm set korun," přiblížila mluvčí města Zuzana Pastrňáková.

Bydlící ale musí respektovat zákaz alkoholu či drog, chování zvířat nebo partnerského soužití. Ne všichni jsou ochotni tento řád dodržovat. „Často odmítají pomoc v azylovém domě také z vnitřního přesvědčení," uvažoval šéf znojemských strážníků Ivan Budín.

Podle jeho zkušeností je na ulici deset až dvacet lidí, kteří odmítají jakoukoli pomoc. Zdržují se zejména v blízkosti vlakového nádraží. „Stane se, že pokud odvezeme silně podnapilého bezdomovce na záchytku do Brna, po několika měsících se vrátí zpět do Znojma," naznačil Budín.

kde přespatAzylový dům v Přímětické ulici nabízí přístřeší i přes den, cena 93 korun za noc.
Noclehárna pro muže v Přímětické ulici, provoz od 19 hodin do 7 hodin, cena 40 korun za noc.
Charita, ulice Dolní Česká 1, Charitní šatník je zdarma otevřený každý pracovní den od 8 do 16 hodin.

Potřební mohou využívat také noclehárnu pro muže, která je v areálu azylového domu v Přímětické ulici. Bezdomovci sem mohou přijít mezi sedmou hodinou večerní a sedmou hodinou ranní a za přespání zaplatí čtyřicet korun, ale režim bez alkoholu, zvířat či zbraní musí dodržet stejně, jako v azylovém domě.

Pro lidi na ulici se mohou stát teploty pod nulou nebezpečnými. Závisí na tom, zda mají dostatek jídla, oblečení a v jaké jsou celkové kondici. "Svou roli hraje i alkohol," sdělila mluvčí nemocnice Marcela Půčková. Čas od času lékaři znojemské nemocnice bezdomovce ošetřují. Zpravidla je to kvůli úrazům, dehydrataci nebo nadměrnému pití alkoholu.

S oblečením či potravinami pomáhá lidem bez domova i Charita. „Poskytneme zájemcům oblečení nebo jídlo, které jsme získali z potravinové sbírky," sdělil ředitel znojemské Charity Evžen Adámek.

Díky pomoci pracovníků azylového domu se dočkalo několik smutných životních příběhů šťastného konce. „Víme o pár případech, kdy se bezdomovcům podařilo začlenit zpět do společnosti, nestává se to ale příliš často. U těch, kteří od nás odešli za prací nebo bydlením doufáme, že se jim vše podařilo," podotkla asistentka mluvčí znojemské radnice Taťána Pavelková.

Největším problémem je podle ní riziko, aby si lidé práci udrželi. Často se totiž stává, že se do azylového domu vrací. „Některým se podaří urovnat si vztahy v rodině a následně se k ní vrací. U jiných zřejmě rodina vůbec neví, že žijí v azylovém domě a samotní klienti jsou často příliš hrdí na to, aby požádali rodinu o pomoc," dodala Pavelková.