Podle zooložky Vlasty Škorpíkové jsou nyní bobři velmi aktivní. „Je to tak. Existují různé metody, jak se aktivitě bobrů bránit. Jednou s možností je oplocování stromů, dají se použít různé nátěry nebo plašení bobrů. Pomáhá třeba i pes na zahrádce u řeky," naznačila Škorpíková. Jak dodala, vlastníci pozemků si mohou požádat o náhradu škody.

Podle zooložky je bobr teritoriální zvíře. „Takže se jich do krajiny vejde jen určité množství. Na Znojemsku jsou jich stovky. Když se jejich populace nasytí, fungují autoregulační mechanismy. Například nemají tolik mláďat. Nemnoží se tak masivně jako jiní hlodavci," přiblížila Škorpíková.

Popadané stromy na březích Dyje odstraňují pravidelně pracovníci Povodí Moravy. „Stejně tak postupujeme v případě stromů, které jsou nahlodané a mohou při pádu představovat riziko škody způsobené na zdraví či majetku. Škody, které bobr způsobuje, vznikají především vlivem bobřích zátaras, které vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků či zaplavování výustí například z kanalizací," informoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Jak dodal, činnost tohoto zvláště chráněného živočicha způsobuje státnímu podniku Povodí Moravy každoročně přímé škody či náklady v souvislosti se sanací těchto škod v řádech milionů korun. „Obecně v současné době výskyt a působení bobra evidujeme na velkém území, které spravujeme – nejvíce v celém povodí dolní Dyje, Moravě od Lanžhota až po Šumpersko včetně přítoků," doplnil.

Na Znojemsku se bobr vyskytuje jak na Dyji, tak na prakticky všech přítocích a dokonce i na odvodňovacích kanálech.

Způsobené škody jsou podle mluvčího Povodí Moravy velmi obtížně vyčíslitelné. „Vzhledem k tomu, že nezískáváme finanční náhrady za škody způsobené bobrem, provádíme sanace v rámci údržby na vlastní náklady. Odhadem lze škody způsobené bobrem v rámci celého území ve správě státního podniku Povodí Moravy odhadnout za posledních pět let na přibližně pětadvacet milionů korun," zakončil Chmelař.