Farmář z Mikulovic Jiří Klouda neutratí víc než čtyři tisíce korun za topení ročně. Teplo v jeho domě pochází z rozštípaných větví keřů, kterým se říká štěpky, a jiných náletových dřevin. Alternativní zdroje energií mohou zemědělcům pomoci vyrovnat se se stoupajícími cenami.

Kouzlo zhruba devadesátiprocentní úspory energií na mikulovické farmě spočívá kromě štěpkovače a kotle na jeho produkty také ve dvanácti metrech čtverečních slunečních kolektorů a zateplených fasádách.

Za čtvrt milionu


Do vybavení investoval farmář Klouda přes čtvrt milionu korun. Část zaplatila dotace ministerstva životního prostředí.

„Vypočítali jsme si, že se nám náklady vrátí zhruba do pěti let. Při topení navíc využíváme zejména dřevní hmotu, která by jinak pravděpodobně skončila na skládce,“ řekl Klouda.

Příkladu rodiny Kloudových by v regionu mohli brzy následovat další zemědělci.

„Stává se to v současnosti jakýmsi trendem. Hospodářům to pomáhá vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Právě využívání biomasy je pro farmáře nejdostupnější alternativou,“ soudí Jaroslav Emmer z Energetické agentury Vysočiny.

Nezbytná počáteční investice je zhruba sto tisíc korun. Polovinu z nich mohou zemědělci získat z dotací. Návratnost odhaduje Emmer na čtyři až pět let.

Kromě drobných zemědělců se náklady na energie snaží snížit i větší družstva. „V současné době se chystá instalace slunečních kolektorů ve dvou až třech větších podnicích,“ řekla ředitelka znojemské agrární komory Yvonne Urbanová. „Určitě je to trend, který se rozmáhá,“ dodala.

Změní ráz krajiny


Do budoucna by mohly změnit alternativní zdroje energie také ráz krajiny. „Zpracované náletové dřeviny by například mohly využívat obce, které mají s efektivním používáním energií stále velký problém. Kromě toho, že by jim to přineslo úsporu, krajina v jejich okolí by se pročistila,“ soudí Emmer.

Na Znojemsku se také pomalu vztyčují větrné elektrárny. Pět je jich u obce Břežany, dalších dvacet má vzniknout ve větrném parku mezi Oleksovicemi a Mackovicemi. Takzvané fotovoltaické články, které dokáží přeměnit sluneční záření přímo v elektrickou energii, budou stát v Dobšicích.

Změnu ale mohou přinést také plány Evropské unie. V ní by se do roků 2020 měl zvednout podíl energie získaný z obnovitelných zdrojů ze současných necelých sedmi procent na dvacet. Kromě boje s efektem globálního oteplování si od tohoto kroku unie slibuje i menší závislost na ropě a zemním plynu z Ruska a nestabilních regionů blízkého východu.

Pro moravské zemědělce by pak mohl být výhodnější pěstovat technické plodiny jako je například řepka, která se používá na výrobu biopaliv, než dosud tradiční obiloviny. „Zatím to pro zemědělce není výhodné, ale to se do budoucna může změnit,“ řekla Urbanová. V současnosti podle ní experimentuje pár soukromých zemědělců s pěstování rychle rostoucích dřevin. Ty pak mohou složit k topení podobně jako na farmě Kloudových.