Jedničkou na kandidátní listině Pirátů je Brňan Marcel Kolaja, lídři z jižní Moravy jsou i u menších hnutí, například u Moravanů. „Chceme zabojovat o co největší pokrácení dotací. Mají být jen na vědu, výzkum, vzdělání a veřejně prospěšné projekty, úplně by se měly zrušit dotace pro soukromé firmy,“ řekl lídr Moravanů Tomáš Ingr z Pasohlávek na Brněnsku.

U parlamentních stran je z jižní Moravy vysoko na kandidátce občanský demokrat Ondřej Krutílek na čtvrté pozici, u sociálních demokratů je na stejném místě Zuzana Brzobohatá. Čtyřkou za lidovce je brněnský radní Jaroslav Suchý. „Chci se zaměřit na investice do sportu i rozšiřování povědomí o programu Erasmus. Například pro investice ze sportu máme za poslední tři roky připravené projekty za dvě a půl miliardy korun jen v Brně,“ sdělil Suchý. V případě zvolení se vzdá pozic radního i zastupitele.

Pro zvětšení klikněte.Na druhém místě je u komunistů brněnský student Andrej Bóna, na šesté pozici kandiduje Břeclavanka Dagmar Švendová. „Jednou z priorit je pro mě ochrana zemědělské půdy a boj se suchem a zadržování vláhy v krajině,“ oznámila.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity může mít kandidát z jihu Moravy mezi voliči v regionu vliv, ale pouze pokud ho znali už dříve. „Je to případ Evžena Tošenovského ze severu Moravy, který byl primátorem Ostravy a potom hejtman Moravskoslezského kraje. Na jihu Moravy mě ale nikdo podobný nenapadá,“ reagoval.

Kopeček také připustil, že funguje, pokud kandidáta podpoří známý politik silně spojený s politickou stranou a ze stejného regionu. „Ondřej Krutílek z kandidátky občanských demokratů se v Brně objevuje vedle předsedy ODS Petra Fialy. Je vidět rozumná snaha využít toho, že je předseda strany z jižní Moravy,“ uvedl Kopeček.

Česká republika bude mít v Evropském parlamentu v dalších letech stejně jako dosud jednadvacet zástupců. Europoslance lidé volí na pět let.

O volby do Evropského parlamentu je mezi voliči slabší zájem. V roce 2014 přišlo na jihu Moravy k volebním urnám pouze 19,14 procenta voličů. „Lidé tyto volby neberou dost vážně,“ myslí si například Hana Ovečková z Moravského Žižkova na Břeclavsku. Sama k volbám půjde.

Společně zamíří k volebním urnám v Branišovicích na Brněnsku. „Na volby jsou u nás babské hody. Ženy půjdou volit společně v krojích,“ prozradil starosta Branišovic Marek Sovka.

Podpořit volební účast se snaží ve svých kampaních někteří politici. „Evropská unie nás ovlivňuje více, než si kolikrát obyvatelé jsou ochotní připustit. Mluvíme s lidmi a vysvětlujeme jim to,“ sdělila například dvojka na kandidátce Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury Jan Hrnčíř.

Europoslancem byl vždy pouze jeden Jihomoravan

Jižní Morava - V končícím volebním období v Evropském parlamentu pochází z jižní Moravy jediný poslanec, Luděk Niedermayer. O přízeň voličů se uchází i letos.

Do Bruselu se dostal jako kandidát TOP 09 v roce 2014. Od té doby se v europarlamentu věnuje především ekonomickým tématům. „Posledních pět let bylo úspěšných z hlediska vývoje ekonomiky. Podařilo se nám překonat krizi z roku 2010,“ uvedl rodák z Brna.

Do budoucna se chce zaměřit i na jiná než pouze ekonomická témata. „Je důležité, aby Evropská unie byla schopná hledat shodu nad těmi problémy, které před námi nastanou. Jako byl třeba brexit nebo ruská anexe Krymu. Musíme také udržet důvěru Evropanů. A do dalších let je nejdůležitější téma životního prostředí,“ dodal europoslanec.

Ačkoli Niedermayer pochází z Brna, podle politologa Lubomíra Kopečka se k jihomoravskému regionu příliš nehlásí. „S jižní Moravou spojený není. Je to člověk, který se odborně zaměřoval na věci spojené s ekonomií,“ podotkl odborník z Masarykovy univerzity.

V prvním volebním období po vstupu České republiky do Evropské unie zastupoval jižní Moravu od roku 2004 bývalý brněnský primátor a občanský demokrat Petr Duchoň.

O pět let později byla jedinou zástupkyní jižní Moravy v Bruselu Zuzana Brzobohatá za sociální demokracii. Po pětileté přestávce letos opět kandiduje.

Czexit? Téma jen pro bizár, říká poloitolog Lysek

Jižní Morava - Své politické zástupce v Evropském parlamentu podle odhadu politologa Jana Lyska zvolí tento týden víc lidí než před pěti lety. „Tipuji volební účast nad dvaadvacet procent,“ předpovídá.

Čím si tradičně nízkou volební účast vysvětlujete?

Nižší je už jen v druhých kolech senátních voleb. Jako politologové tyto hodnoty nejsme schopni vůbec vysvětlit, protože stejně je na tom i Slovensko. Přitom Slováci jsou k Unii pozitivněji naladění, a přesto jich k volbám chodí méně než euro-skeptických Čechů.

Snaží se politické strany voliče přilákat?

Nezdá se mi, že se nějak moc snaží mobilizovat voliče. Kampaň je až na nějaké výjimky korektní, nikoli ostrá.

Ovlivní voliče při výběru region, z kterého kandidát na europoslance pochází?

Ano, vždy ovlivní výsledek místo bydliště, ale někteří europoslanci jsou známí napříč republikou, takže budou sbírat preferenční hlasy všude.

Ovlivňuje v rozhodnutí, zda jít či nejít volit i postoj kandidátů k Unii?

U malé části voličů ano. Jinak rozhodují spíš domácí témata a sympatie. Takzvaný czexit není vůbec téma kampaně. Pokud jej nějaká strana zvedne, jde o politický bizár, jehož zakladatelé doufají, že získají nějaké procento hlasů a za ně peníze do pokladny.