VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Facebook: sociální síť objevují muzea i školy

Jižní Morava – Co se děje ve Znojmě? Jaké koncerty chystá brněnská filharmonie? A kdy se koná školní ples? Na to všechno najdou lidé odpovědi na Facebooku. Jihomoravská divadla, školy i muzea totiž prostřednictvím této největší sociální sítě začaly komunikovat se svými fanoušky.

9.12.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/David Taneček

Oficiální stránky si na Facebooku vytvořila například Filharmonie Brno. „Inspirovala jsem se Berlínskou filharmonií či Národním divadlem, které jsem na Facebooku našla,“ řekla Eva Blažková z brněnské filharmonie, která s nápadem nové formy propagace přišla. Sama však říká, že tuto myšlenku dlouho zvažovala. „Připadalo mi, že se to k důstojné kulturní instituci moc nehodí. Nakonec jsem se však rozhodla vyjít vstříc mladému publiku, které využívá všechny možnosti internetu,“ zdůvodnila Blažková.

Profil filharmonie dosud přilákal jen třiadvacet příznivců. „V posledních dnech jsme neměli moc času se tomu věnovat, ale už je to lepší. Tak jej snad brzy oživíme, a získáme tím nové příznivce,“ doufá Blažková.

Živější stránky než filharmonie má Muzeum města Brna, které od října nalákalo čtyřiašedesát fanoušků. „Vystavujeme tam fotky z expozic i pozvánky na akce. Nejlepší je, že tímto způsobem můžeme na vše reagovat velmi rychle, a upozornit tak na aktuální akce,“ pochvaluje si novinku Michaela Budíková, která má na starosti propagaci muzea. I Budíkovou přitom inspirovala jiná organizace, kterou na Facebooku našla. „Všimla jsem si, že se tímto způsobem zviditelňuje třeba brněnské Divadlo Polárka,“ přiznala.

Ačkoliv svůj profil má i Moravská zemská knihovna, brněnskou Mahenovu knihovnu budou její příznivci hledat marně. „Momentálně nás zaměstnává příprava nových webových stránek. Čekám, že diskuze o Facebooku se u nás rozběhne poté, co stránky dokončíme,“ uvedla Hana Vacková z Knihovny Jiřího Mahena.

Podle marketingové odbornice Michaely Vorlové mají podobné kulturní instituce na na síti velkou výhodu proti všem ostatním organizacím. „Lidé se na Facebook chodí především bavit a kulturní stránky jim takovou zábavu nabízejí, takže jim nevnucují nic nechtěného,“ zdůraznila Vorlová, která přednáší na kurzech o využití Facebooku v reklamě. Ten podle ní nabízí firmám velké výhody oproti klasickým formám propagace. „Na rozdíl od plakátů nebo letáků se na síti mohou představit v mnohem lidštější a živé podobě,“ zdůraznila Vorlová.

Facebook začaly využívat i některé školy. „Dáváme tam rázné fotky z akcí nebo třeba pozvánky,“ řekl Jaroslav Cinkl z blanenské Základní školy Erbenova. Naopak Klvaňovo gymnázium v Kyjově má na Facebooku neoficiální stránku, kterou vytvořili příznivci školy. „O tom vůbec nevím, není to naše oficiální aktivita,“ divil se zástupce ředitelky gymnázia Miroslav Hnilica. Škola podle něj upřednostňuje běžné webové stránky. „Se sociálními sítěmi nemám dobrou zkušenost, naši studenti píšou často na server Spolužáci.cz, ale jejich vyjádření jsou někdy dost ostudná,“ uvedl Hnilička a upozornil, že autory nevhodných názorů často není problém odhalit, i když píší pod přezdívkou.

Se stránkami, které vytvořili anonymní nadšenci, má zkušenosti také Znojmo. To má na dva profily, z nichž jedna se dokonce jmenuje Oficiální stránka města Znojmo. „My s tím však nemáme nic společného,“ tvrdí mluvčí radnice Denisa Šipošová. Proti obsahu stránek ale úřad nic nenamítá a do jejich obsahu nezasahuje. „Fungují poměrně dobře. Jsou tam různé aktuální informace a odkazy, lidé tam i celkem zajímavě diskutují,“ zhodnotila Šipošová.

Špatnou reklamu však Znojmu dělá pětice lidí, kteří se přihlásili ke skupině Nesnáším Znojmo. „Je vám na zvracení z tohoto města? Pak je tato místnost určena právě vám,“ konstatuje zakladatel skupiny Martin Švestka.

Facebook je největší internetovou sociální sítí, kterou využívá více než tři sta padesát milionů lidí. V Česku jsou jsou jich necelé dva miliony, z toho více než polovina ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. Facebook vytvořil v roce 2004 student Harvardu Marek Zuckerberg, kterému je dnes pětadvacet let. Původně měla síť sloužit jen studentům univerzity, ale od roku 2006 je přístupná všem. Facebook dostal své jméno podle letáků, které dostávají noví studenti na amerických univerzitách, aby se lépe seznámili se svými spolužáky.

Sociolog médií Jakub Macek zkoumá sociální sítě a o jejich budoucnosti říká: Co nás čeká dál? To nikdo netuší

ROZHOVOR – Jakub Macek z Katedry mediálních studií a žurnalistiky brněnské Masarykovy univerzity se věnuje novým médiím, mezi které patří právě Facebook a další sociální sítě. „Jaký mají organizace užitek z toho, když jsou na Facebooku? To zatím můžeme jen odhadovat,“ říká Macek.

Proč si instituce zakládají profily na Facebooku?
Ze stejného důvodu, z jakého se prezentují i v jiných médiích. Vidí příležitost k propagaci. Přitažlivost sítě posiluje i to, že se jedná o módní novinku, která je teď viditelnější než ostatní média.

Čím se liší prezentace na Facebooku od klasické internetové reklamy?

Instituce mohou přímo oslovit své příznivce. Komunikovat s nimi, a dostávat tak zpětnou vazbu. Nakolik je však tato komunikace opravdu efektivní, to zatím můžeme pouze odhadovat.

Uživatelů sítě jsou po světě desítky milionů a stále jich přibývá. Proč se z Facebooku stal takový fenomén?

Protože umožňuje mnohostrannou komunikaci s relativně blízkým i vzdáleným okolím. Třeba s kamarády ze školy, bývalými i současnými kolegy, s partou z tenisu. Umožňuje vystavovat soukromé informace či fotografie a sdílet je s ostatními. Jedna z analýz, kterou dělal jako diplomovou práci jeden z našich absolventů, naznačila, že Facebook podporuje takzvané silné sociální vazby, tedy ty založené na silných a intenzivních vazbách mezi lidmi.

Jaká je budoucnost sociálních sítí?

To nikdo neví. Ostatně, ani jeden z dřívějších odhadů v této oblasti se nestal pravdou. Takže se nechám překvapit. Stejně jako všichni ostatní. (kn)

Románovou postavu trápí chřipka

Brno – Může literární postava onemocnět chřipkou a rozšířit tak řady těch, které postihla virová epidemie? Na Facebooku ano. Tomáš Mráz ve skutečnosti neexistuje, je to postava z nedávno vydané knihy Martina Reinera, přesto na sociální síti svůj profil má. A žije tam svým vlastním životem.

Na internetu si našel už bezmála devět stovek přátel. „Jsem postava z románu Lucka, Maceška a já a žiju plnohodnotný život na Facebooku,“ představuje se na monitoru Mráz těm, kteří ho dosud neznají.
Svým internetovým přátelům líčí příběhy, které zažívá v knize, ale odkazuje se i na aktuální dění. „Tak se nám ta chřipka asi vrátila. Lucka už vypadala zdravá, ale dnešní noc byla zlá. Mimochodem, nemáte nějaké tipy na srážení teploty?“ prosí například Mráz o radu stovky svých kamarádů.

A ti na jeho hru přistupují. „Studený zábaly třikrát čtyřikrát po sobě, je to děs, dítě ječí, ale pomáhá to,“ radí mu jedna z kamarádek, jak se dá vyléčit děvčátko, o které se Mráz dočasně stará. Jindy zase píše svým přátelům po ránu na Facebook různé vzkazy anebo úryvek básně Karla Kryla. Mráz je totiž velkým milovníkem literatury a jednou z hlavních dějových linií knihy je jeho pátrání po osudu a díle básníka Macešky, jehož předobrazem byl známý brněnský básník Ivan Blatný.

Brněnský nakladatel a autor zmiňované knihy Martin Reiner prý vytvořil profil své postavy proto, aby vyšel vstříc čtenářům. „Musím říct, že s ohledem na svůj věk a zkušenosti jsem spíš skeptik, ale když nám se čtenáři funguje komunikace na webových stránkách, proč by nemohla fungovat i na Facebooku,“ podotkl Reiner. (taz)

Autor: Zuzana Taušová

9.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Skauti přivezou Betlémské světlo. Miroslav nabídne Strom řemesel

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
AKTUALIZOVÁNO
28

Ústavní soud EET nezrušil. Část zákona ale škrtl

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Gymnazisté odhalí pamětní desku Janu Kubišovi

Znojmo – Pamětní desku Janu Kubišovi, účastníkovi atentátu na Heydricha, odhalí již příští týden studenti znojemského gymnázia společně s hosty, mezi kterými bude také historik a ředitel Odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Těžaři ničí lesy, zlobí se obce na Břeclavsku

Jižní Morava – Trpělivost došla obyvatelům a starostům několika obcí na Břeclavsku. Opakovaně poukazují na nekontrolované kácení stromů v Kobylí a blízkém okolí. Firmy, které tam těží dřevo, podle nich lesy už neobnovují a místa jsou nyní zpustošená.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT