Podle botanika Jihomoravského muzea Radomíra Němce fíkovníkům nahrály zimní teploty kolem minus pěti stupňů. „V Řecku, kde jsou fíkovníky doma, bývá ostatně v zimě podobná teplota. Keř plodí víckrát do roka, nynější obsypané fíkovníky nasadily plody již na podzim. Právě díky mírné zimě můžeme očekávat, že skutečně dozrají," naznačil Němec s tím, že k podobným jevům dochází v přírodě jednou za čas. Pokud pěstitelé keř zakryjí, měl by jim plodit bez potíží.

Pěstování fíkovníků v českých zemích sahá až čtrnáctého století. „Za vlády Karla IV. plody pěstovaly ve fíkovnách. Šlo o skleníky, které byly orientované na jižní stranu a zahradníci jim sundávali přes letní měsíce skla," dodal Němec.

daří se jim na jižní Moravě
- Granátová jablka – menší stromy rostoucí obvykle ve Středozemí. Jablko je až 12 cm velká bobule s velkým množstvím semen. Využívá se šťáva z plodů, sirup či jako koření.
- Citronečník trojlistý – pochází z Koreje a severní až střední Číny. Jedná se o jedinou s citrusy spřízněnou rostlinu, kterou lze u nás pěstovat i ve volné přírodě
- Fíkovník smokvoň – opadavý keř nebo malý strom rostoucí do výšky 3 až 5 m, v přirozených podmínkách někdy i 10 m.
Zdroj: www.plnazahrada.cz a inetrnetová wikipedie

Podle něj ovoce pěstovali na znojemském Hradišti lidé již ve středověku. Současným exemplářům rostoucím na hradišťských terasách se podle odborníků výborně daří. „Mám fíkovníky na zahradě v Konicích, které pocházejí právě z těchto starých odrůd a jsou již zvyklé na naše podnebí. Jsou zcela obsypané plody," těšil se botanik Němec.

Několik fíkovníků vysadili na zahradě správy parku také ochránci přírody z Podyjí. „Přes zimu obvykle vymrznou, ale letos se tak nestalo. Dokonce na jednom z mladých keřů zůstal plod a daří se jim velmi dobře," popsala Lenka Reiterová ze správy parku s tím, že teplá a suchá zima nahrála také orchidejím, které vykvetly i na zcela neznámých a nových místech.

Neobvyklou raritu v podobě zřejmě nejstašího citronečníku trojlistého na jižní Moravě mohou milovníci exotiky najít ve Znojmě – Marákově. Keř pěstuje již dlouhé roky Milan Štěpek. „Nijak zvlášť se o něj nestarám. Jde o nejstarší exemplář široko daleko. Máme ho skoro padesát let, přitom citronečníky se v našich polohách dožívají zhruba poloviny věku," vysvětlil Štěpek s tím, že keři se daří díky mírnému podnebí.

„Vysadil jej můj bratr a semene tehdy získla z botanické zahrady v Praze. Zřejmě byla opravdu kvalitní," podotkl Štěpek.

Na plodech citronečníku, který je blízký příbuzný citrusů, si v syrovém stavu nikdo nepochutná. Podle botanika Radomíra Němce jsou ale poživatelné po tepelné úpravě a hodí se do marmelád. Do těch lze ostatně použít také fíky, které se výborně hodí i do salátů či dezertů. Podle starých herbářů fíky namočené v mléce či vodě mírní bolesti zubů a ovoce by mělo mít léčivé účinky v bojích proti kašli a plicním nemocem.

Na Znojemsku mohou lidé také vypěstovat granátová jablka, a to nejlépe na jižních stranách zahrad, na chráněných místech blízko stěny. Musí ale počítat s tím, že ovoce bude drobnější.

Exotické rostliny pocházející ze subtropických oblastí jsou obvykle nenáročné a nevadí jim suchá půda chudá na živiny. Pro rašící rostliny jsou velmi jarní mrazíky, kdy stačí teplota těsně pod nulou a násada plodů je pryč.