Firma Sláma: ve Znojmě už v roce 1867

Se jménem Sláma se Znojmáci setkávali už v druhé polovině devatenáctého století, kdy na obchodu se sklem a keramikou na Kollárově ulici zářilo jméno Julius Sláma. V díle svého prapradědečka pokračuje dnes keramik Ivo Sláma ve své dílně a v obchodě rovněž na Kollárově ulici a také v další provozovně v Šatově.

„Firmu založil v roce 1867 mého pradědečka tatínek Julius Sláma. Po něm ji přebral mého pradědečka bratr, který ji dále rozvinul. Mimo jiné vyráběla broušené sklo, dováželi křišťálové sklo a v roce 1933 si jako vůbec první v tehdejším Československu pořídil elektrickou pec, ve které pálil keramiku,“ popisuje začátky firmy její dnešní pokračovatel.

Kromě firmy pojmenované Julius Sláma měla ještě společnost i vývojové pracoviště na nové výrobky, které se jmenovalo Keramia. „V roce 1933 začali na Tovární ulici dělat zahradní terakotovou keramiku. Tedy třeba secesní masky, pejsky na pověšení, popelníky, figurky do zahrad a podobně. A kromě toho měli svůj velký obchod na Kollárově ulici. Dohromady zaměstnávali přes šedesát zaměstnanců, třicet procent byli Češi, zbytek Němci,“ říká Sláma.

V roce 1938 převzal firmu další syn, rovněž Julius Sláma, který pak musel po válce v roce 1947 emigrovat. „Tam firma Julius Sláma, tedy mého strýce, funguje dodnes. Občas se samozřejmě stýkáme. On je velice rád, že jsem tradici obnovil,“ tvrdí keramik.

On sám, jako člen rodinné větve, obnovil firmu ve Znojmě v roce 1992. „Do roku 2000 nás ve firmě pracovalo sedm, v posledních letech, i kvůli krizi a zdražování energií, jsem musel snížit počet zaměstnanců. Spolu s manželkou a se mnou nás v ní nyní pracuje pět. Kromě dílny a obchodu na Kollárově mám ještě provozovnu v Šatově, kde s manželkou děláme terakotovou figurální keramiku do zahrad,“ popisuje Ivo Sláma.

A jak se zdá, je už zajištěna i budoucnost jeho firmy. Moje starší dcera prodává v našem obchodě. Mladší dcera vystudovala umělecko-průmyslovou školu v Hradišti, už vede v Šatově keramické kurzy a k tomu dělá Vyšší odbornou restaurátorskou školu v Brně, takže by z ní měl být diplomovaný restaurátor. Keramika ji baví a já věřím, že se pak vrátí do firmy a vnese do ní svoje mládí,“ usmívá se.

On sám se vyučil ve znojemských Keramických závodech jako modelář a pro firmu pak i pracoval až do roku 1992. „V roce 1992 jsem se rozhodl postavit na vlastní nohy. To jsem souběžně začal vydělávat v Rakousku a peníze investoval do oprav dílny na Kollárově. Nejprve jsme s manželkou pořídili jednu malou pec, po čase ještě jednu velkou… Zaměstnali jsme jednu paní, pak druhou, až nás nakonec bylo sedm. Kolem roku 2000 se ale trh začal nasycovat a my jsme od té doby v pěti,“ hovoří o vývoji firmy její majitel.

Keramia Sláma nyní vyrábí asi tři sta druhů výrobků. „Jen pekáčů děláme šest druhů. Vyrábíme třicet druhů hrnků, přátelské, čajové a kávové soupravy, vybavení do restaurací… Některé jsme vybavovali kompletně, třeba restauraci Fanda v Šatově, Duo v Praze, U Hanušů na Valašsku…,“ vzpomíná jen na některé zakázky.

Kromě užitkové keramiky vyrábí ale i díla na zakázku. „Dělal jsem Charlese Sealsfielda v Horním parku, svatého Kryštofa v Muzeu motorismu na Koželužské ulici, svatého Václava ve zvoničce v Dobšicích nebo svatou Trojici ve Vítonicích. Teď chystám velkou kolekci do hotelu Happy Star. Bude to patnáct nástěnných reliéfů, zastavení nazvaných Patnáct zastavení vína U černého kocoura. Na každém zastavení bude nějaký obrázek z vinařského roku, práce ve vinohradu, sběr hroznů, lisování, burčák a tak dále… Majitel hotelu měl takovou vizi a já ji přenesl na papír a nyní do hlíny. Dělám to už čtyři měsíce a snad to v říjnu dokončím,“ doufá známý znojemský keramik.