Podle mluvčího správy Davida Grossmanna se kromě čerstvých skládek odpadu potýkají správci stále s těmi z dob totalitního režimu. V těchto dnech jich odvezli kolem čtyřiceti tun. „Lidé tehdy často zneužívali terénních prohlubní na vřesovištích kolem obcí k ukládání domácího odpadu a stavebního materiálu. Ale bohužel na některých místech vznikají divoké skládky dodnes,“ posteskl si Grossmann.
Bagrem letos ochránci přírody likvidovali nahromaděný nepořádek na okraji Konic a nedaleko popické kaple. „Dnes tam lidé nejčastěji vyvážejí starou trávu, listí nebo větve. V okolí vinohradů se stále nachází také hromady starých sloupků, drátů nebo oplocení,“ posteskl si Grossmann.
Ničení vzácných biotopů
Podle Roberta Stejskala, který má na starosti nezalesněné plochy území, současní hospodáři zřejmě ani netuší, že biologický odpad ze zahrádek a vinic může přírodu Podyjí poškodit. „Kromě přímého ničení vzácných biotopů, které končí pod hromadou odpadu, hrozí i nechtěné zavlečení nežádoucích rostlin. Právě z hromádek bio odpadu kolem zahrádkářských kolonií se mohou do přírody šířit nebezpečné invazní druhy, jako jsou třapatky, topinambury, křídlatky nebo americké hvězdnice,“ upozornil Stejskal, s tím, že lidé tak porušují zákon a ohrožují i cennou přírodu Podyjí.
Podle předsedkyně znojemské městské části Konice Michaely Habrdlové mají tamní lidé většinou zájem o nápravu, prospěla by i přímější komunikace se správou parku. „Na některé černé skládky jsme Správu národního parku Podyjí upozornili sami. Někde jsme požádali o povolení a uspořádali jsme brigádu na sběr odpadu. Nejednalo se ale o rostlinný odpad. Pokud by mě správci parku informovali, kde se skládky nacházejí, určitě bychom mohli vyvinout nějakou iniciativu a pokusit se udělat osvětu. Ale problém je v tom, že starší generace si myslí, že větve a jiný rostlinný odpad tam shnije a ničemu to neublíží. Je to těžké. Když budu mít bližší informace, určitě se můžeme pokusit o nápravu,“ projevila vstřícnost Habrdlová.
Obnova vřesovišť
Sílu bagru využili ochránci přírody rovnou k obnově vřesovišť na Kraví hoře. „Podle odborníků je to důležité pro omlazení vřesu. Bagr dnes nahrazuje práci, kterou dříve dělala během pastvy velká zvířata. Třeba krávy, které daly místu jméno,“ přiblížil Stejskal.
Bagr strhl mělkou vrstvu zeminy včetně kořínků rostlin až na holé podloží. „Místo pak úspěšně zarůstá semenáčky vřesu a dalších rostlin, kterým holý substrát vyhovuje. Holé plošky s oblibou obsazují i některá sarančata nebo zástupci blanokřídlého hmyzu,“ popsal Stejskal.