Kámen pak požehnal polský kněz působící v nedalekých Tasovicích, redemptorista Piotr Nowicki.

„Jako polská konzulka s velkou radostí vyjadřuji vděk za dobré přijetí a azyl, kterého se polským povstaleckým emigrantům ve Znojmě po potlačení listopadového národního povstání dostalo. Je pro nás také překvapením a velkou radostí, že na jejich památku byl ve Znojmě postaven kámen, jehož repliku zde dnes odhalujeme,“uvedla konzulka Olszsewska. Připomněla také, jak těžko dobu tehdy polský národ prožíval. „Povstání, které bychom mohli označit také za polsko ruskou válku, se odehrálo v době sto třiadvacet let trvajícího rozdělení Polska. Území Polského království si mezi sebe rozdělily tehdejší velmoci Rusko, Prusko a Rakousko. Sílící restrikce a útisk vyvolaly povstání, po jehož potlačení byli mnozí aktivní účastníci popraveni, odvezeni na Sibiř, nebo donuceni k emigraci,“ poznamenala konzulka.

Pamětní nápis a informační desku pak spolu s předsedou spolku symbolicky odhalila a ke skále, kde je nápis vytesán, položila kytici květin v polských národních barvách. Představitelku polského zastupitelského úřadu v České republice oficiálně ve městě přivítal a na odhalení kamene doprovodil znojemský místostarosta Jan Grois.

Podle informací Znojemského Deníku Rovnost si polská generální konzulka odváží ze Znojma i jednu nakonec příjemnou vzpomínku. Krátce po příjezdu do města totiž ztratila kabelku, kde měla mimo jiné text svého proslovu při odhalování kamene. Když ztrátu zjistila, vypravili se organizátoři na místo, kde ji měla naposledy v rukou. Zjistili, že všímavý kolemjdoucí naštěstí ležící kabelku předal do blízké kavárny a konzulka tak brzy své věci i připravenou řeč dostala zpět.

O historických souvislostech vzniku původního Polského kamene i jeho nynější repliky promluvil na sobotní slavnosti předseda spolku Bouda. „ Poté, co carská armáda povstání tvrdě potlačila, uchýlilo se asi dvacet tisíc polských vlastenců na územní tehdejší habsburské monarchie. Několik set z nich našlo posléze útočiště i ve Znojmě,“ uvedl Bouda.

Polští exulanti se zprvu skrývali v lesích u Rabštejna, kde trpěli nepřízní počasí a hladem. Lidé ze Znojma se o nich dozvěděli a tajně jim nosili jídlo a poskytovali další hmotnou podporu.

„Rakouské úřady nakonec Polákům povolily omezený pobyt ve Znojmě. Poláci pak z vděku za pomoc nechali zhotovit kámen s vytesaným nápisem Pobyt officerow polskich 1831. Tento skromný památník pak stál v údolí Dyje na cestě mezi výletním hostince U Rabštýna a Obří hlavou,“ dodal Bouda. O půlstoletí později pak byla obnova Polského kamene jednou z prvních akcí tehdy založeného znojemského Okrašlovacího spolku. Původní kámen dnes leží tři metry pod hladinou znojemské přehrady.

„Obnovu kamene navrhl před asi čtyřmi lety člen spolku Jiří Svoboda. O připomínce pobytu polských důstojníků jsme tehdy slyšeli poprvé. Když jsme se posléze pustili do práce netušili jsme, že nás čekají desítky hodin bádání v archivu i jednání s úřady. Nakonec jsme ale ve spolupráci s městem našli vhodné místo, kameník vyrobil repliku nápisu a historické souvislosti kolemjdoucím vysvětlí informační tabule,“ shrnul Bouda.

Pamětní nápis dnes kolemjdoucí najdou na skále naproti centru Stará vodárna v Koželužské ulici u Dyje pod znojemskou přehradou. Historické souvislosti vysvětluje informační tabule s nápisy v češtině, polštině, němčině a angličtině.