Zápach, kamiony s prasaty projíždějící obcí, odliv turistů i obavy o pitnou vodu. Námitky obyvatel Štítar na Znojemsku postavily neprůstřelnou bariéru výstavbě velkokapacitního vepřína. Investor svůj záměr ani po čtvrtečním veřejném projednávání nevzdal. „Jsme na začátku. Budeme dál trpělivě vysvětlovat, že obavy lidí jsou zbytečné,“ uvedl pro Deník Rovnost Josef Kolář, ředitel Zemědělského družstva Petřín ze skupiny Rhea Holding.

Záchranáři na Nových Mlýnech. Ilustrační foto.
Jihomoravský unikát: vodní záchranáři z Nových Mlýnů se objeví ve filmové sérii

Výkrmna prasat:

* Má vyrůst ve Štítarech na Znojemsku, blízko rekreační oblasti Vranovská pláž.
* Ve dvou halách má být deset tisíc vepřů.
* Lidé se obávají zápachu, úbytku turistů i kamionů.
* Za riziko považují i ohrožení zdrojů pitné vody, kvůli prosakování kejdy.

Dvě haly s výkrmnou pro deset tisíc prasat mají vyrůst jen šest set metrů od prvních obydlí. „Nechceme se dočkat toho, že lidi nahradí vepříny, protože se všichni odstěhují. Rizika, která máme podstoupit, nejsou ničím vyvážená. Už teď se potýkáme s tím, že lidé, kteří tu chtěli stavět, už pozemky nechtějí. Jejich hodnota bude klesat, obec se vylidňuje,“ argumentoval v on-line diskusi místostarosta městyse Radek Šimka.

Poukázal také na blízkost známé rekreační oblasti Vranovská pláž, v níž má městys svůj podíl a jeho hlavní příjem je právě z turistiky. To podpořil i provozovatel tamního kempu Pavel Svoboda. „Nevěřím tomu, že lidé budou chtít trávit dovolenou u velkovýkrmny prasat. Turistický ruch zaměstnává v regionu odhadem až čtyři sta lidí, výstavbou gigantického vepřína mohou přijít o práci. Velkovýkrmna turistiku nepochybně ovlivní,“ přispěl Svoboda do diskuse.

Problém je podle mnohých i navážení selat a následné odvážení dobytka na jatka. Projekt počítá s průjezdem sto padesáti kamionů ročně. „Už teď je tu obrovský provoz a cesty jsou v žalostném stavu. Vzroste doprava i zplodiny,“ obával se například Miroslav Zýka.

Starosta Moravského Krumlova a současně senátor Tomáš Třetina vidí největší problém v ohrožení zdrojů pitné vodou. „V blízkosti je úpravna vody pro deset tisíc obyvatel, slouží i pro Moravský Krumlov. V okolí bude rozvážena kejda, riziko průsaku ke zdrojům vody je velmi vysoké. Záměr považuji za nevhodný a nedoporučuji ho,“ podpořil místní.

Enzymatické přísady do krmiv

Ujišťování investorů o tom, že obavy jsou liché, odpůrce nepřesvědčilo. „Podléháme přísným kontrolám a nařízením, která musíme dodržovat. Od hydrologů máme kladné stanovisko. Musí být zbudována taková zařízení, aby se rizikům s vodou předešlo. U pachu nepřekračujeme limity od zástavby a budeme používat enzymatické přísady do krmiv, které snižují zápach amoniaku. I moderní stroje pro aplikaci kejdy do půdy s okamžitým zapravením,“ hájil projekt Josef Kolář.

K přepravě kejdy na pole hodlá využívat komunikace mimo městys. Projekt také nepovažuje za gigantický. „Je to obvyklá kapacita. Uvažovat o menším množství dobytka je ekonomicky bezpředmětné,“ reagoval na návrhy o menším chovu.

Ve Znojmě zahájili 15. července 2021 dopoledne stavbu bazénu v Louce za 285 milionů korun, vedle městské plovárny. Obě zařízení se propojí do dvou let.
Znojemská stavba desetiletí začala: bagry už hloubí bazén v Louce. Podívejte se

Zda se vepřín ve Štítarech postaví nebo ne, si musí obyvatelé počkat zhruba tři měsíce. „Připomínky zařadí do dokumentace zpracovatel oponentního posudku, má na to šedesát dní. Poté krajský úřad do třiceti dnů zaujme závazné stanovisko,“ uvedla Dana Richterová z odboru životního prostředí Jihomoravského kraje.

Josef Kolář přiznává, že tentokrát obyvatele a zástupce obce nepřesvědčil. „Jejich obavy do určité míry chápu a rozumím jim, ale nemají správné informace. Nikde na začátku nejásají. Než jsme při poslední stavbě dostali kolaudaci, museli jsme půl roku provoz testovat. Nakonec bylo vše v pořádku,“ uzavřel Kolář s tím, že bude rád, když projekt na základě připomínek posoudí orgány státní správy.