Jak jste se dostala k práci s dětmi?

Začalo to už na základní škole, kdy jsem v podstatě plnila přání své maminky, která chtěla pracovat s dětmi, a nesplnilo se jí to. Já se chtěla věnovat biologii a představovala jsem si, jak budu pracovat jako výzkumník v nějakém ústavu a zabývat se například šlechtěním rostlin. Pro rodiče ale biologie byla spojená se zemědělskou prací nebo dřinou na poli.

Rodiče tedy měli jiné představy…

Přes moje koníčky mě tak začali směřovat na střední pedagogickou školu. Začala jsem hrát na klavír, od první třídy jsem chodila do výtvarného oboru tehdy Lidové školy umění a také do sborového zpěvu. Všechny tyto umělecké záliby pak vygradovaly v to, že jsem se opravdu na pedagogickou školu přihlásila a uspěla jak na talentových zkouškách, tak na přijímačkách. Dnes jsem jim za nasměrování vděčná.

Tam jste se začala dětem věnovat?

Už na základce jsem dělala praktikantku v pionýrském oddíle. Na každé škole fungovala skupina, kde se starší žáci věnovali mladším. Což pokračovalo i na střední škole. Když jsem později ležela s nemocným kolenem v nemocnici, potkala jsem se s paní Hanzalovou, která pracovala v Domě dětí. Zeptala se, jestli bych nechtěla pomáhat s vedením nějakého kroužku. Na samostatné vedení to ještě nebylo, ale začala jsem jako praktikantka, pomáhala jsem v dívčím klubu. Pak jsem přešla na vysokou školu do Brna a tam jsem si našla cestu do Lužánek, do Domu dětí a mládeže. Svůj oddíl jsem tam vedla asi dva nebo tři roky. O prázdninách jsem jezdila na tábory jako vedoucí. S dětmi jsem si rozuměla, tak proč se jim nevěnovat.

close Hana Bílková se dětem věnuje celý život. info Zdroj: se souhlasem Hany Bílkové zoom_in Hana Bílková se dětem věnuje celý život.

A co po vysoké?

Po vysoké, jsem začala učit na základní škole. Ale nedalo mi to, a tak jsem po osmi měsících první mateřské nastoupila jako externistka Domu dětí a mládeže, jako vedoucí kroužku keramika. Tenkrát o ni byl obrovský zájem a běžely tady tři kroužky denně, pět dní v týdnu a potřebovali zde co nejvíce vedoucích. Kroužek keramiky jsem tu vedla opravdu dlouho, byl pro mě takovou krásnou očistou, kdy není potřeba myslet na nic, co zůstalo za dveřmi, jen se věnovat dětem. Odcházela jsem vždycky fyzicky unavená, ale nabitá psychicky. A pak si na mě vzpomněli, když šla paní ředitelka do důchodu. To už jsem pracovala mimo školství, ve vzdělávání dospělých. Firma na tom ale nebyla dobře, tak jsem se naplno vrátila k dětem.

Práce s dětmi je určitě náročná, přesto, když o tom mluvíte, tak to zní, jako kdybyste si to užívala a nabíjelo vás to…

To je to, proč tuhle práci dělám. Psychicky musíte být sice pořád ve střehu, ale na druhou stranu odcházím s takovou energií, jako kdybych se prošla třeba lesem. Říkám si, jestli třeba dětem jejich energii neubírám, ale věřím, že jí mají na rozdávání. Máme k sobě hezký vztah, když vidím, jak se rády vrací a hlásí se ke mně, je to největší odměna. Věřím, že i já dětem ze svého životního stylu a filozofie něco předávám a obohacujeme se tak navzájem.

Zní to hodně pozitivně, ale bylo toho na vás někdy moc?

Určitě. Možná ani ne tak z dětí, ale z věcí kolem. Někdy se třeba sejde víc problémů naráz, a to si pak říkám, jestli mi to za to stojí. Zvláště, když mě zlobí dospělí. Je to práce s lidmi, bezproblémové a jenom zalité sluncem to určitě není. Ale já zastávám názor, že problémy jsou od toho, aby se řešily. A zatím se vyřešily vždycky.

close Hana Bílková se dětem věnuje celý život. info Zdroj: se souhlasem Hany Bílkové zoom_in Hana Bílková se dětem věnuje celý život.

A nestalo se v někdy, že byste ztratila nervy?

U dětí ne, s dětmi mám velkou trpělivost. Tam to vydržím dlouho, ale u dospěláků, přiznám se, ztratím trpělivost docela rychle. Dětem jsem ochotná vše vysvětlovat a zkusit to jiným způsobem. Párkrát už se i stalo, že jsem vyzkoušela všechny možnosti, jak dítěti vyjít vstříc, jak zjistit proč se chová, tak jak se chová, ale nepodařilo se mi problém vyřešit. Většinou se to stává na táboře, kde jsou některé děti jako za trest, nechtějí tam být a dělají všechno pro to, aby se dostaly pryč.

Jak se s takovým stresem vyrovnáváte?

Nejvíc si odpočinu na naší chalupě a zahradě. Když jsem celý den zavřená někde v budově, je pro mě zahrada takovou oázou klidu. Nemusím řešit žádné větší problémy. Prostě tam udělám kus práce, který je vidět, a navíc jsem venku na čerstvém vzduchu.

Máte ještě nějaké koníčky a máte na ně vůbec čas?

Na své záliby mám čas většinou ve chvíli, kdy mě někdo požádá, abych s tím koníčkem někam zajela. Pak k tomu sednu a zase něco dělám, většinou na úkor spánku. Teď naposledy jsem byla na velikonočním jarmarku předvést paličkování. Vždycky mě bavilo zkoušet řemesla a různé lidové techniky, takže jsem se přes šití a vyšívání a háčkování dostala k paličkování už na střední škole. Kombinuji také cínování s paličkováním a vyrábím si vlastní šperky.

Kde hledáte inspiraci?

Občas mě inspirují děti a něco si díky nim nakreslím. Nějakou chviličku si najdu, ale žádnému koníčku se nemůžu věnovat naplno. Zkrátka když mám náladu, tak se do něčeho vrhnu. To je taková moje meditační záležitost. Málem bych zapomněla na tanec, moc ráda tančím nejen společenské tance, ale už mnoho let také pravidelně country tance.

close Hana Bílková se dětem věnuje celý život. info Zdroj: se souhlasem Hany Bílkové zoom_in Hana Bílková se dětem věnuje celý život.

Co je na vaší práci nejtěžší?

To nevím. Svou práci považuju za ideální práci, i kolektiv je naprosto dokonalý. Co je nejkrásnější, to bych věděla. Snad možná jen ta administrativní zátěž, někdy je jí až moc. Bohužel to k tomu ale patří.

A co je tedy nejkrásnější?

Líbí se mi, že na své pozici využívám všechno, co jsem se doposled naučila. Je hezké, když se sem vrací ti, které jsem učila. Už to jsou dospěláci samozřejmě, vodí sem svoje děti. Tahle práce je úžasně pestrá a jediný den tu není stejný. U nás je to spíš opravdu pro kreativce, kterým nevadí, že se jim plán změní z minuty na minutu a musíme si to vymyslet trošičku jinak. Rozhodně tu není nuda.

Nedávno jste dostala cenu za vaši dlouhodobou pedagogickou práci. Jaké to bylo, dostat ocenění za něco, co děláte celý život?

Bylo to moc hezké. Teď bych měla příležitost poděkovat městu a jeho představitelům, na které jsem při té své děkovačce úplně zapomněla, což mě opravdu mrzelo. Vnímám to hlavně jako ocenění svých kolegů, protože nominaci napsali potají, abych o ní nevěděla. Chtěli mi ji dát jako překvapení, ale musela jsem formulář potom podepsat, takže s tím museli vyrukovat. Potěšilo mě, že si s tím dali takovou práci. Text napsali společně a až mě překvapilo, jak mě vychválili. Byla to pro mě obrovská satisfakce, taková odměna. I přesto, že na ně nejsem vždycky úplně hodná. Občas totiž musím být přísnou ředitelkou.

close Hana Bílková se dětem věnuje celý život. info Zdroj: se souhlasem Hany Bílkové zoom_in Hana Bílková se dětem věnuje celý život.

Co teď plánujete do budoucna?

Do budoucna doufám, že mi ještě chvíli vydrží zdraví. Doufám, že zase najdu něco nového, co nás posune dopředu. Ráda bych, abychom si jako organizace udrželi dobré jméno, které se buduje už dlouho a nerada bych, abychom o něj přišli.