Na proslulou vyhlídku u státních hranic míří lidé jak z rakouského Hardeggu, tak z českého Čížova. Nově už tři desetiletí, právě tolik let totiž uplynulo v říjnu od jejího znovu postavení. Zanikla v totalitě. „Po roce 1951 se vyhlídka ocitla v nepřístupném hraničním pásmu a rychle chřadla. V osmdesátých letech pak byla stržena pohraničníky a zůstaly jen základy stavby. Její zbytky jsou snad dodnes v kamenném poli pod současným altánem,“ přiblížil David Grossmann mluvčí Správy Národního parku Podyjí, který vyhlídku spravuje.

Znovu na svět pomohla vyhlídce podle něj euforie z nabyté svobody v Česku na počátku devadesátých let minulého století. „Otevření hranic po čtyřiceti letech komunistické nadvlády přinesl i nový impuls pro budování společné česko rakouské turistické infrastruktury. Na podzim roku 1990 tak byla vyhlídka znovu postavena Rakouským turistickým klubem a za významného přispění Vídeňana Waltera Wenzela. Dostala jméno Hardeggská a do péče ji tehdy dostala Správa Chráněné krajinné oblasti Podyjí,“ připomněl výročí Grossmann.

Ilustrační foto.
Stěžovali si na služebně, pak oba chtěli řídit. Že pili jim nevadilo

Jen na málokteré vyhlídce v Podyjí se podle něj projevily tolik dějinné zvraty posledních dvou století jako na té Hardeggské. „Původně byl dřevěný altánek postaven asi před sto padesáti lety rakouskými turisty a pojmenována po hraběnce z nedalekého vranovského zámku Luitgardě z Mniszku, která byla i dvorní dámou císařovny Alžběty. Po roce 1918 nesla jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, aby pak během čtyřiceti let po Druhé světové válce zchátrala a úplně zmizela,“ přiblížil.

Právě po vzniku nového Československa nesnesli lidé odkaz na bývalou monarchii a místo, které bylo stále cílem českých i rakouských turistů, pojmenovali po svém prvním prezidentovi. „Nemáme ale žádnou informaci o tom, že by Tomáš Garrigue Masaryk vyhlídku skutečně navštívil,“ dodal Grossmann.

Vzpomněl jak se na ní před dvaceti lety sešli zástupci českých i rakouských turistů a zaměstnanci Správy Národního parku Podyjí, aby si rekonstrukci vyhlídky připomněli. „Byl mezi nimi i skromně vystupující Walter Wenzel z Vídně. Muž, bez jehož osobních zásluh, zaujetí pro věc a financí by k tak rychlému obnovení Hardeggské vyhlídky nedošlo,“ ocenil Grossmann.

Kbelíky se sutí a hlínou vynáší v těchto dnech archeologové z Jihomoravského muzea ve Znojmě ze sklepení Cornštejna. Našli i kachle staré 500 let.
Archeologové kutají pod Cornštejnem. Podívejte se, jak to v jeho sklepích vypadá

Nyní je Hardeggská vyhlídka jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v národním parku. Jen v minulém roce ji navštívilo přes padesát tisíc výletníků. Byl mezi nimi Miroslav Opletal z Třebíče. „Je to trošku z ruky, ale nádherné místo. A symbolické. Rád se tam s kamarády vracím, je to místo, které ještě poměrně nedávno byla zakázané. Omotané ostnatým hraničním drátem a s pohraničníky na stráži,“ podělil se návštěvník.

S tím souhlasí i Michal Podělal. „Pravda, je z ní nádherný výhled,“ sdílel svoji fotografii na facebookové stránce parku.

Na Hardeggskou vyhlídku se mohou podívat lidé i nyní, v době covidových opatření. „Je volně přístupná a byť těsně u hranic je na českém území. Turistům při její návštěvě nic nehrozí,“ potvrdil mluvčí parku Grossmann.