Kvůli německé okupaci musel židovský podnikatel opustit rodinnou konzervárnu ve Znojmě, v exilu však se starobylým receptem na okurkový nálev založil další prosperující firmu. Za druhé světové války bojoval v československých zahraničních jednotkách.

Felixův dědeček Moritz založil ve Znojmě koncem 19. století první octárnu a konzervárnu. Pětilitrové sklenice s černým kocourem na etiketě záhy dobyly celou Evropu. V rodinné tradici pokračoval i Herbert Felix, v roce 1938 ovšem opustil Československo. Ve švédském městě Eslöv začal úspěšně budovat konzervárenský podnik Felix.

Dva roky před koncem války přenechal vedení podniku manželce a vstoupil do československé zahraniční armády v Anglii a zúčastnil se bojů v Normandii. Později působil jako styčný důstojník mezi československou vládou a americkou armádou.

Po válce se vrátil k podnikání. Založil moderní konzervárnu v Rakousku, další pobočky měla jeho firma v Německu a Švýcarsku. V roce 1964 firmu prodal a odstěhoval se na jih Evropy. Zemřel v Římě.

Čestné občanství pro Felixe navrhl znojemský okrašlovací spolek už v roce 1999, tehdy však zastupitelé nesouhlasili. Spolek uspěl až nyní, "okurkový král" byl podle nich "skutečným demokratem a Evropanem".