Příkladem může být Hevlín na Znojemsku v blízkosti Dyje. Tam zhatili plány na stavbu protipovodňové zdi sami místní. „Chtěli jsme zpevnit terénní val, který byl narychlo vybudován v jihozápadní části obce proti velké vodě, která se na Hevlín valila v roce 2002. Při nedávných komplexních pozemkových úpravách jsme ale narazili na nesouhlas některých zemědělců, kterým se nelíbilo přerozdělení pozemků,“ uvedl místostarosta Hevlína Václav Čaj.

Přírodní val, který před dvaceti lety místní před záplavou zachránil, v délce čtyř kilometrů, chtěli představitelé radnice zpevnit kamenným jádrem. Za dvacet let už totiž zemina, která ho tvoří, snížila jeho výšku. „Za dokumentaci jsme už zaplatili asi čtyři a půl milionu korun, naplánované jsme měli i čtyři větrolamy. Zatím je ale Hevlín stále nechráněný a pojišťovny ho evidují jako rizikovou oblast. V důsledku toho místní platí vyšší pojistky nemovitostí a mají omezené možnosti výstavby nových domů,“ upozornil Čaj.

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM
NAJDETE ZDE

Podle starosty Antonína Pichaniče je možným řešením takzvaná částečná pozemková úprava. „Zkusíme to znovu, zrovna v pondělí máme jednání na krajském úřadě, s nímž bychom mohli směnit pozemky. Jistá naděje tu je, bude to trvat ale nejméně další čtyři roky a stát další peníze,“ poukázal Pichanič.

Projekt na vybudování hráze několikrát přepracovávali i v Jevišovce na Břeclavsku. Nebezpečí tam pro místní představuje voda ze stejnojmenné říčky, jíž se při povodních vrací velká voda z řeky Dyje. Také tam zažili před dvaceti lety evakuaci obyvatel. „Projekt leží v šuplíku, protože se ho u správců povodí nakonec nepodařilo po mnoha letech jednání prosadit. Ekonomické náklady na vybudování protipovodňových opatření ve výši víc než osmnácti milionů korun podle odborníků neodpovídají případným škodám,“ posteskla si starostka Jevišovky Božena Bošiaková.

close 20 let od ničivých povodní. info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in 20 let od ničivých povodní.

Ocenila ale opravu stávajících hrází poničených od bobra. Částečně velkou vodu pojmou u Jevišovky jen mokřady v takzvané Vrbovně, které tam místní vybudovali sami.

Podle Povodí Moravy byla od povodní z roku 1997 na území Jihomoravského kraje a Vysočiny uskutečněna řada rozsáhlých protipovodňových opatření. „Mezi nejvýznamnější patří realizace protipovodňové ochrany Třebíče, Svitav, Břeclavi, Židlochovic či Pohořelic. Na Znojemsku byly provedeny stavební úpravy na kanalizaci v ulicích Melkusova a Krapkova přímo ve Znojmě a rekonstrukce hrází vodních děl Vranov a Znojmo,“ vyjmenoval generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Stavidlem hrázové propusti je chráněná obec Novosedly na Břeclavsku, již po povodních v roce 2002 vybudovali vodohospodáři. Velkou vodu tam pojme i šest hektarů nově vybudovaných mokřadů u Baštýnského potoka s tisícovkou stromů, jenž mají vytvořit nový lužní les.

V současnosti uskutečňují vodohospodáři další etapu protipovodňových opatření v Břeclavi a také v Brně. „Do roku 2018 investoval stát do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 miliardy korun. K tomu je třeba připočíst další 1,1 miliardy, která je rozplánována na výstavbu protipovodňových opatření v rámci probíhající čtvrté etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi z ministerstva zemědělství,“ vypočítal Gargulák.

Správci toků budují i takzvaná přírodě blízká protipovodňová opatření. Kromě zmíněného Balštýnského potoka u Novosedel mezi ně patří revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic, Knínického potoka na Brněnsku či napojení odstavených ramen Dyje.

Rekonstrukcemi prošla také vodní díla Mostiště na Vysočině, Vranov na Znojemsku, Opatovice na Brněnsku a Boskovice na Blanensku. V současnosti probíhá rekonstrukce na nádrži Letovice.

Stoprocentní ochrana před povodněmi ale podle šéfa vodohospodářů neexistuje. „Hrozba povodní je aktuální i v době sucha. Dle předpovědí klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Je proto potřeba nad výstavbou protipovodňových opatření uvažovat komplexně,“ dodal Václav Gargulák.

Uskutečněná protipovodňová opatření v povodí Dyje:

Jihlava, Třebíč - 2004, 2005

Svitava, Svitavy II.etapa - 2004, 2005

Svitava, Rájec - Jestřebí, poldr

VD Znojmo, rekonstrukce hráze, 2005, 2006

Svratka, Židlochovice – 2006, 2007

Litava, Slavkov u Brna - zvýšení kapacity koryta - 2006, 2007

Svitava, Spešov - ochranné hráze - 2010, 2010

Svitava, Blansko, úprava koryta - 2009, 2009

Svitava, Letovice - zvýšení kapacity koryta – 2010, 2011

Svratka, Unčín - zvýšení kapacity koryta – 2012, 2013

Protipovodňová opatření v k. ú. Pravlov – 2012, 2013

Jihlava, Třebíč - zvýšení kapacity koryta II. etapa - stavební část – 2010, 2012

Rájec – Jestřebí – 2011, 2011

Znojmo, stavební úpravy na kanalizaci Melkusova – Krapkova – 2011, 2013

Slavkov u Brna - protipovodňová ochrana města – 2011, 2012

Zkapacitnění koryta potoka Pstruhovec – 2011, 2011

Protipovodňová opatření města Velké Meziříčí – 2012, 2013

Protipovodňová opatření města Pohořelice – 2016, 2019

Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa – 2016, 2018

Boskovice - rekonstrukce vodního díla - zvýšení bezpečnosti za povodní - 2 017, 2019