Na konci září už lékaři napočítali pětasedmdesát nových případů syfilidy. „To je o pět nemocných víc než v celém předchozím roce. Častěji se také objevují případy vrozené syfilidy. Ta se před revolucí téměř nevyskytovala,“ upozornila epidemioložka Renata Vaverková z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Víc je i lidí, u kterých testy od ledna potvrdily nákazu HIV. Virus, který způsobuje smrtelný kolaps imunity, mělo na podzim dalších šestnáct obyvatel jižní Moravy. Právě tolik HIV pozitivních přibylo v kraji za celý minulý rok.
Už tehdy přitom epidemiologové bili na poplach. Byl to téměř trojnásobek oproti roku 2007. Podle Terezy Gorgoňové z organizace Rozkoš bez rizika je jižní Morava regionem s třetím nejvyšším výskytem HIV infekce v České republice. „Hůř je na tom jen Praha a Středočeský kraj,“ podotkla Gorgoňová.

Počet lidí nakažených méně nebezpečnými nemocemi, které se přenášejí pohlavním stykem, se v uplynulých letech příliš nezměnil. Lékaře ale trápí, že je lidé podceňují. Pokud se neléčí, mohou nemoci způsobit neplodnost.

Původ viru, který v lidském těle dříve či později způsobí smrtelné selhání obranyschopnosti zvané AIDS, je obestřený tajemstvím. První Jihomoravan si zdrcující diagnózu vyslechl na začátku devadesátých let. Od té doby epidemiologové v kraji zachytili celkem 108 případů. Podle odborníků je to ale jenom špička ledovce. Nakažených je pravděpodobně pětkrát až desetkrát víc.

Lidí, v jejichž těle koluje virus HIV, navíc v kraji přibývá. Počet nových případů nákazy epidemiology překvapil zejména vloni. „Přibylo šestnáct nakažených. Přesně tolik jsme ale letos evidovali už na konci září. I když se stále pohybujeme v malých číslech, množství nově nakažených lidí každý rok stoupá,“ varovala Renata Vaverková z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Snižuje se naopak věk nejmladších pacientů, kteří se kvůli HIV a ostatním sexuálně přenosným nemocem objevují v ordinacích lékařů. „Vyskytují se i u mladých lidí od patnácti do osmnácti let. Zároveň se s nemocemi stále častěji setkáváme u lidí ve středním a důchodovém věku,“ upozornil dermatovenerolog z Fakultní nemocnice Brno Radim Strnadel.

Brno třetí nejhorší

Vysokému výskytu HIV v kraji podle odborníků nahrává přítomnost velkého města, kterým je Brno. Víc lidí, v jejichž krvi koluje smrtící virus, žije podle statistik už jen v Praze a regionu, který hlavní město obklopuje. „Rizikové jsou ale také příhraniční oblasti, pro něž je typický velký počet nočních klubů,“ upozornila Vaverková.

Nejčastějším způsobem přenosu infekce je na jižní Moravě právě sexuální styk. „Nezodpovědné střídání partnerů, s nímž se v praxi setkávám, může leckoho zarazit. Ale mezi nakaženými se bohužel objevují často i ženy, které jsou celý život věrné jedinému partnerovi. Právě ten na ně ale infekci přenese,“ uvedla Vaverková.

HIV ohrožuje také narkomany. Snadno se nakazí, pokud si drogy vpichují jehlou, kterou sdílejí s ostatními. Naopak vůbec v úvahu nepřipadá nákaza krevními transfuzemi v nemocničním prostředí, která zřejmě přispěla k rychlému šíření viru v některých rozvojových zemích. Mezi nositeli HIV jsou na jižní Moravě také cizinci. „Jejich podíl na počtu nemocných je ale zanedbatelný, navíc už dlouho víceméně stabilní. Je pravda, že po revoluci se lidem zpřístupnily turistické oblasti, kam se jezdí za sexem. Například Thajsko. Pokud ale jde o šíření viru, nepochybně si vystačíme sami. Zdroje nákazy v regionu máme,“ řekla Vaverková.

Statistiky jihomoravské krajské hygienické stanice naopak vyvracejí představu, podle níž nákazou trpí hlavně gayové. „Na počátku skutečně převažovali, přenos viru při mužském homosexuálním styku je totiž snazší. Dnes se ale s pozitivitou setkáváme napříč všemi sexuálními orientacemi a společenskými skupinami,“ poznamenala hygienička.

Nárůst lidí pozitivních na HIV dávají odborníci do souvislosti se zvyšujícím se počtem nakažených jinými sexuálně přenosnými nemocemi. „Kterákoliv infekce, jež naruší křehké sliznice pohlavního ústrojí, umožní snadnější vstup viru HIV do těla. Mnohdy jej zachytíme díky tomu, že lidé vyhledají lékařskou pomoc pro zdravotní potíže související se syfilidou,“ vysvětlila Vaverková.

Sexuálně přenosné choroby na jižní Moravě.

Nakažené děti

Právě toto onemocnění je pro hygieniky na jižní Moravě noční můrou. Jen letos přibylo pětasedmdesát nakažených. V posledních letech se také znovu začaly objevovat případy vrozené syfilis. „Přenáší se z matky na dítě, které se bez léčby rodí s těžkými postiženími. Alarmující však je, že u pětiny žen evidovaných kvůli syfilis infekci zachytíme při vyšetření v těhotenství,“ zdůraznila Vaverková.

Počet lidí s kapavkou v kraji spíš kolísá. „Nakažených je ale zcela jistě víc, než udávají naše záznamy. Snadno se léčí antibiotiky, takže ji lidé podceňují,“ uvedla Vaverková. Stranou zájmu stojí i další časté pohlavně přenosné infekce. Jsou méně nebezpečné, bez léčení ale mohou způsobit například neplodnost. „Sedm procent lidí v kraji trpí například chlamydiemi. Nijak dramaticky jich ale nepřibývá,“ ubezpečila Alena Ettlová z brněnské mikrobiologické laboratoře Bio­Plus.

Psycholožka Martina Zikmundová se snaží pomáhat nakaženým lidem a říká: S šokem se musí vyrovnat i okolí

ROZHOVOR
– Člověk nakažený virem HIV se musí vyrovnat nejen se svou nemocí, ale i s reakcí okolí na ni. „Lidi často čeká diskriminace a předsudky, hlavně v zaměstnání,“ říká psycholožka Martina Zikmundová, která spolupracuje s občanským sdružením Rozkoš bez rizika, jež se zabývá prevencí AIDS.

Jaká bývá první reakce lidí na to, že jsou HIV pozitivní?

Nejčastěji šok, někdy i panika. Často se také stává, že v první fázi pacienti nálezu vůbec nevěří. Odmítají si připustit, že virus napadl právě je. A těžké je to i pro jejich blízké.

Pokud má člověk podezření, že se nakazil, co má udělat?

Může se nechat otestovat u praktického lékaře. Většina lidí ale chodí raději do specializovaných center v krajích, kde nežijí. Chtějí si tak zachovat svou anonymitu. Mohou zavolat i na bezplatnou linku AIDS Help Line na čísle 800 144 444.

Jak člověka nemoc změní?

Každý se s tím vyrovnává po svém. Někdo lépe, někdo hůře. Je to obrovská zkouška nejen pro nakaženého, ale hlavně pro jeho okolí. Podle mých zkušeností člověk úplně přehodnotí svůj žebříček hodnot.

Co nakaženým nejvíce usnadní vyrovnat se s nemocí?

Čas, rozhovor s odborníkem a setkání s těmi, kdo žijí s HIV. K tomu slouží terapeutické skupiny nebo internetové sociální sítě.

Virus není maličkost, varují lékaři

Přestože počet HIV pozitivních lidí na jižní Moravě stoupá, Česko se stále ve srovnání s ostatními zeměmi drží v počtu nakažených na nejnižších příčkách. Vděčí za to i dřívějšímu systému prevence.

Odborníky teď znepokojuje hlavně to, že lidé berou onemocnění na lehkou váhu. Z viru HIV už nejde strach. Dá se s ním přece bez problémů žít i několik let. I s takovým postojem se při své práci často setkává epidemioložka Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Vaverková. „Mnoho let, které člověka nakaženého HIV dělí od propuknutí nemoci AIDS, se někomu zdá být strašně dlouhá doba,“ popsala svou zkušenost.

Odběr krve pro test může provést kterýkoliv praktický lékař. Na prevenci a vzdělávání pacientů už ale praktikům nezbývá čas. „O to se starají hlavně nestátní organizace. V Brně je to například Rozkoš bez rizika,“ uvedla Vaverková.

Do předloňského roku si lidé mohli pro radu přijít do zdravotního ústavu. AIDS poradna při něm vznikla v roce 1987, reforma bývalého vedení ministerstva zdravotnictví ji ale zrušila. Jediné AIDS centrum v kraji teď provozuje Klinika infekčních chorob při Fakultní nemocnici Brno. „To ale slouží pro léčení pacientům, kteří už nemocní jsou. Na osvětu nebo radu tam čas nezbývá,“ upozornila bývalá zaměstnankyně zaniklé AIDS poradny Dagmar Malíková.

LUCIE HRABCOVÁ A LUCIE ŠIMŮNKOVÁ