„Lokalitu Na Vinici obec chystala koncem devadesátých let k rozparcelování pro výstavbu rodinných domů. Kvůli tomu od některých lidí vykoupila jejich pozemky a uzavřela s nimi smlouvy o smlouvách budoucích o prodeji pozemků, které v té době patřily Pozemkovému fondu a obec je chtěla získat do svého majetku," přiblížil počátek případu starosta Petr Korger.

Poukázal přitom na to, že smlouvy o zamýšleném převodu tehdy státních pozemků byly platné jen do konce roku 1999. „Obec ovšem příslušnou půdu získala až o deset let později, kdy také dokončila prodej. Už proto měla záměry řádně zveřejnit a projednat v zastupitelstvu. O ničem takovém jsme ale nenašli žádné záznamy. Vše tedy nasvědčovalo porušení zákona, a proto jsme se museli obrátit na policii, aby tuto záležitost prověřila," dodal starosta.

Policisté shromáždili smlouvy a další podklady, vyslechli bývalého starostu a nakonec případ odložili s tím, že se podezření z trestného činu nepotvrdilo.

Policisté nepřijali ani argument zástupců obce, že lidé kupovali pozemky za ceny mnohem nižší než za obvyklých sto devadesát korun za metr.

„Při zjištění faktické ceny prodaného pozemku je nutné vycházet nejen ze samotné kupní smlouvy, ale také ze smluv o smlouvách budoucích, které popisují složení kupní ceny," napsali policisté do usnesení o odložení případu, které Znojemský deník získal.

Do ceny se promítaly zejména náklady na přípojky sítí. Policisté dodali, že zastupitelé již v roce 1997 schválili parametry směny pozemků. Lidé, kteří obci prodali svou parcelu, měli od obce koupit pozemek o velikosti čtyř pětin své parcely za stejnou cenu, jakou jim obec zaplatila jak za jejich pozemek, tak za další výměru, za kterou pak měli platit čtyřiačtyřicet korun za metr.

Starostu Korgera závěr policejního šetření neuspokojil. „Policejní šetření mělo být důkladnější. Měli vyslechnout svědky z řad kupujících a tehdejších zastupitelů, proto jsme podali stížnost ke znojemskému státnímu zastupitelství," uvedl starosta.

Státní zastupitelství ovšem postup policie potvrdilo. „Stížnost není důvodná, policie postupovala správně. Výslech dalších svědků není nutný, protože vše podstatné obsahují listinné důkazy," napsal dozorující státní zástupce do rozhodnutí, které Znojemský deník rovněž získal.

Podle starosty Korgera ale zůstaly hlavní argumenty obce bez odpovědi. „Státní zastupitelství se nevypořádalo s tím, že podle našich zjištění obec nezveřejnila konkrétní záměry prodeje, ani je neschvalovalo zastupitelstvo. To jen v roce 1997 schválilo obecná pravidla stanovení cen a způsobu výkupu a prodeje pozemků v lokalitě," zdůraznil starosta s tím, že proto obec vyzvala k prověření případu ještě krajské státní zastupitelství.

O samotnou platnost smluv a vlastnictví pozemků se ovšem obec soudit již nebude. „To, co jsme při zkoumání situace kolem pozemků našli, ukazovalo na porušení zákona, proto jsme museli věc předat policii. Určovací žaloby ale podávat nechceme. Lidé kupovali v dobré víře, navíc některé pozemky v mezidobí již znovu změnily majitele. Nemáme tedy zájem narušovat jistotu vlastnických vztahů," upřesnil svůj pohled starosta Korger.