Podle starostky Hostimi Marcely Hanákové stromořadí bylo u cesty z Hostimi do Rozkoše, která odděluje dvě rozsáhlá pole. „Zbyly z něj jen čtyři stromy. Už letos na podzim tam vysadíme padesát mladých ovocných stromů, konkrétně jabloně, třešně a švestky,“ uvedla Hanáková.
Původně plánované odpočívadlo pro turisty zatím nebude. „Dostali jsme polovinu z požadované částky. Za příspěvek nadace zaplatíme stromy a práci lidí. Předpokládáme účast třiceti až čtyřiceti lidí,“ dodala starostka. Hostim už loni získala od Nadace Čez šest vzrostlých javorů. „Dvaadvacet lidí je tehdy sázelo v deštivém dni. Předpokládám, že letos přijde ještě více lidí,“ naznačila Hanáková.
Nadace Via podpoří obnovu pětatřiceti tisíci korunami. „V rámci programu Živá komunita jsme podpořili další várku projektů aktivních lidí, kteří chtějí změnit k lepšímu místo, kde žijí. Projekt podpoříme penězi z programu Dokážeme víc pro zaměstnance České spořitelny,“ dodala Sedláková.
Obnovu aleje vítají i místní lidé. „Je to pro mne novinka, že Hostim získala peníze na vysázení nových stromů. Tu původní alej si sice nepamatuji, žiji tady teprve čtrnáct let, ale jsem moc ráda,“ svěřila se Jiřina Kremličková.
Alej čítající stovku stromů, především lip, a dalších druhů o délce přes sedm set metrů vznikne letos na podzim v Šatově. Městys vyhrál celorepublikovou soutěž Nadace Partnerství o výsadbu takzvané Aleje svobody.
Šatovská starosta Lenka Stupková plánuje, že se místo do budoucna stane dějištěm přeshraničního setkávání a vinařských akcí. Na konci aleje chce navíc městys v budoucnu vystavět rozhlednu Svobody. „Je pro nás velkou radostí, že nám nadace pomůže navracet stromy do naší krajiny. Naše společná alej symbolicky propojí příhraniční sousedy v místě, kde expozice Železné opony hmatatelně připomíná skutečnou hodnotu svobody,“ uvedla Stupková pro server Nadace Partnerství.
Masarykova alej v Miroslavi
Podle autorizovaného krajinářského architekta Jaroslava Krejčího jde o důležité kroky směřující k ochraně přírody a návratu k původnímu rázu krajiny. „Aleje a další dřeviny do extravilánu patří. Obraz krajiny se celkově změnil, mnoho stromů zmizelo bez náhrady. Proto každý počin, který věci vrací do normálního stavu kulturní a harmonické krajiny vítám,“ řekl Deníku Rovnost Krejčí.
Stromořadí naštěstí vznikají i v dalších místech. „Jeden z příkladů je například u Miroslavi, kde jsme s bývalou starostkou města vymysleli projekt aleje, která roste ve volné krajině, kudy mohou lidé chodit na vycházky nebo jezdit na kole. Miroslavští ji nazvali Masarykovou alejí,“ naznačil Krejčí.
Stovku lip podél cesty, po níž údajně chodíval do Miroslavi i mladý Masaryk, vysázeli loni ke sto letům republiky lidé z Miroslavi.
