„Hotaři jsou strážci a ochránci vinohradu a hotařská koleda je symbolické zakončení celého období, kdy hotaři opatrovali vinohrad a od vinařů za to teď dostanou malou odměnu,“ vysvětluje za spolek Zuzana Boudová.

Akce spolku mají pevné místo v kultuním kalendáři regionu. „Během roku pořádá spolek například vynášení hroznového kozla do vinohradu nebo zarážení hory, kdy hotaři vztyčují hotařská znamení jako zákaz vstupu do vinohradu,“ představuje Boudová některé z dalších aktiv spolku, který takto udržuje jinak už zapomenuté tradice.

Některé tradice se však nedodržují záměrně. Bylo zvykem, že hotaři darovaná vína slévali do jednoho soudku, který vezli na koledu sebou, a spravedlivě se potom o víno rozdělili. Avšak dnes si hotaři dobré víno nechávají nalít jen do skleniček.

Průvod se vydává sklepní uličkou, v čele jdou hotaři spolu s králi, vzduch je jemně cítit kadidlem. Procesí se zastavuje před vinařstvím. Vinař čeká na symbolické zabušení na vrata a teprve potom otvírá dveře svého sklepa. Hotaři mají pro každého vinaře připravenou básničku a podle zvyku poklepou na prázdný soudek. Tak vinaři dávají na srozuměnou, že jim má nabídnout víno. Muzika hraje lidové písničky, mimo jiné i Hotařskou koledu a My tři králové jdeme k vám.

Protože se akce koná již poněkolikáté, nemůže účastníky déšť ani studený vítr, který zebe do rukou, překvapit. „Každý rok je počasí různé, zažili jsme teplo, sníh i déšť, takže teď už si jen přejeme, aby nepršelo. Ale všechno se dá zvládnout, když se potom můžeme ohřát ve sklípku,“ říká s úsměvem na rtech členka spolku Hana Bílková.



U každého vinaře se průvod zdrží jen na chvíli, zazpívají jednu dvě písničky za doprovodu Cimbálové muziky Antonína Stehlíka, občerství se a táhnou kárku se soudkem zase o kousek dál, vždyť je letos čeká čtrnáct vinařství.

ELIŠKA KUČEROVÁ