Že se ze stolní společnosti či party inteligentních recesistů stane do pěti let pevná součást znojemského kulturního kalendáře, nepředpokládali ani někteří zakládající členové Spolku přátel Hroznové kozy.

Zapomenutá vinařská tradice, obnovená členy spolku, sice zatím nemá u široké veřejnosti takový zvuk jako třeba Krakonoš v Krkonoších, ale zejména mezi vinaři už své místo našla. Znovu tomu pomohlo i na čtyřicet členů spolku, kteří v mrazivém sobotním dopoledni obcházeli sklepy v Novém Šaldorfě s hotařskou koledou.

„Akce spolku jsem už několikrát viděl, letos poprvé přišli na koledu i do mého sklepa. Pozval jsme je, protože tradice se mi líbí a myslím, že by se měla dodržovat,“ řekl jeden z šaldorfských vinařů Ladislav Bajcar. Návštěva členů spolku se mu velmi líbila. „Rád je uvítám i napřesrok,“ dodal.

Od sklípku ke sklípku procházelo procesí hotařů, strážců vinic, muzikantů a venkovských strýců a tet oblečených v náležitých kostýmech. „Z akcí, které děláme, má hotařská koleda asi nejblíž k původní tradici, už kvůli tomu mrazu. Těší mě, že se znovu ujímá a rád se účastním. Když jsme spolek zakládali, předpokládal jsem, že to bude spíš jen stolní společnost, která se bude scházet a povídat si. Věci se pak chopili správní lidé a činnost nabrala překvapivé tempo a rozsah,“ hodnotil sběratel regionálních pověstí Jiří Svoboda.

Pro jeho činnost mu spolek přiřkl položertovný titul Otec zakladatel. Ke koledě napsal i text písničky, kterou hotaři zpívali u každého sklepa.
„Sám zpívat neumím, takže se účastním jen jako divák,“ poznamenal Svoboda, který doufá, že se obnovená tradice dál rozšíří.

„Je to náš sen. Texty a zvyky jsou sebrané a vydané. Kdo má zájem a nebude to kazit, může je využít. Určité snahy jsou ve Vrbovci, zájem svého času měli i v Lechovicích. Věřím, že se tradice znovu rozšíří,“ podotkl Svoboda.

Podle Zdeňka Čižmáře se už tradice Hroznové kozy dostala do povědomí vinařů i širší veřejnosti.
„V mnoha sklepech už dnes najdou návštěvníci naše věnce nebo Hroznovou kozu v různých podobách. Naše hlavní akce, hotařská koleda v zimě, vynášení kozy na jaře i podzimní zarážení hory, se už staly pevnou součástí kulturního kalendáře. Jezdí na ně pravidelně hosté například ze střední Moravy i z Čech,“ uvedl Čižmář.

Jak dodal, plány na další rozvoj členové spolku mají, ale chtějí je naplňovat postupně. „Nejprve musíme dotáhnout rozpracované věci, zaměřujeme se také na vylepšování našich hlavních akcí. Ještě v lednu chceme spustit internetové stránky, zřejmě v březnu představíme sbírku poezie Josefa Bergmanna přebásněnou Jiřím Svobodou a doplněnou o zajímavé ilustrace,“ naznačil nejbližší cíle Čižmář.

Mezi dlouhodobější plány spolku patří podle jeho slov zbudování vyhlídky či rozhledny mezi vinicemi.