Entomologové mluví o běžném škůdci, který napadá ovocné i lesní stromy. Při svých cestách regionem si spořádaných listů na třešních podél silnice všiml Marek Venuta. „Na některých třešních bylo všechno listí pryč. Ve vzrostlé aleji o dvaceti stromech dokázaly housenky zcela spást pět stromů. Odhaduji, že koruny znovu obrostou asi do jednoho měsíce," naznačil Venuta.

Bekyně zlatořitná je dlouholetou noční můrou všech ovocnářů. „Škůdcům nahrávají teplé zimy. Z hlediska ovocnářů je ideální teplota kolem minus patnácti až minus osmnácti stupňů. Takové mrazy jsou ještě snesitelné pro stromy i vinnou révu. Škůdci ale nepřežijí," sdělil odborník na ovocnářství Jaromír Čepička.

bekyně zlatořitná
Housenky bekyně zlatořitné požírají listy ovocných stromů. Objevují se ale i na buku, dubu, hlohu a trnce. Přezimují v pevných zámotcích o velikosti asi jednoho centimetru na konci větví, obvykle v korunách stromů. Zámotky bývají v zimě, kdy jsou stromy holé, velmi dobře viditelné. Bekyně zlatořitná je typickým škůdcem alejí a stromořadí, škodit může také v parcích nebo lesích. Napadené stromy po čase znovu obrostou.

Housenky bekyně často doslova zlikvidují oslabené stromy, které rostou ve stromořadích. „Pokud je zámotků v koruně deset nebo víc, mohou housenky ožrat strom dohola. Kuklí se většinou v červnu a s dospělými motýly se setkáme od konce června do srpna," sdělil entomolog Zdeněk Laštůvka z brněnské Mendelovy univerzity.

Přemnožení housenek jsou podle něho nepravidelná, trvají různě dlouho a nejsou velkoplošně sladěná. Většinou ale taková období trvají i několik let. „Housenky bekyně zlatořitné mohou být nepříjemné tím, že jejich chloupky vyvolávají u lidí alergické reakce. Způsobují vyrážku, zarudnutí kůže i potíže s dýcháním," dodal Laštůvka.

V regionu se tak může opakovat situace jako před dvěma lety. Tehdy housenky zcela zlikvidovaly alej u Hlubokých Mašůvek. O postřik napadených stromů se tehdy postarali silničáři. Hmyz si také pochutnal na listech stromů v Podyjí. Ochránci přírody tehdy nijak nezasahovali. Listnaté stromy jsou totiž podle odborníků velmi tvárné.

Starosti s hmyzem měli tehdy také vinaři. Potrápily je totiž žravé housenky osenice polní, které požíraly očka rašící vinné révy.

Letos se žravé housenky vinicím na Znojemsku vyhnuly, ale potíže s nimi měli asi před měsícem na Břeclavsku. Výkonný ředitel republikového Svazu vinařů Martin Půček tvrdí, že housenek osenic není tolik jako před dvěma lety. O nadprůměrný výskyt se ale jedná každopádně. „Nebude to kalamita roku 2014. Lokálně je ale výskyt skutečně vyšší 
a místy je to problém," naznačil Půček možné negativní dopady na úrodu hroznů.