Problém začali badatelé zkoumat před třemi lety na Drahanské vrchovině poblíž Brna a v oblasti Nízkého Jeseníku. „Zajímala nás populační dynamika hlodavců, míra ohryzu kůry stromků a zároveň kvalita potravní nabídky, kterou měli hraboši v lokalitě k dispozici,“ řekl vedoucí výzkumu z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Josef Suchomel.

Hraboši patří mezi býložravce, živí se nejčastěji zelenými rostlinami, lístky a stonky různých trav a bylin. „Poškození bylo nejmasivnější před dvěma lety, kdy jsme se setkali s přemnožením. Objevovalo se také v době, kdy byla jejich početnost nízká a potravy byl dostatek. To nám ukázalo, že hlodavcům v potravě něco chybí a hledají to v kůře stromů," vysvětlil Suchomel.

Jen několik posmutnělých stánků zůstává otevřených na brněnských vánočních trzích. Koronavirus hatí řadě trhovců plány také v letošním roce.
Advent v centru Brna za zpřísněných opatření: ponuré městečko zavřených stánků

Výsledky výzkumu ukázaly, že v období, kdy bylo letních ohryzů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Čím větší bylo množství vlákniny a menší dusíku, tím vyšší byla míra poškození," uvedl Suchomel. Dusík je základem aminokyselin, pro organismus je tento prvek klíčový. Naopak vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná.

Suché zimy

Za poklesem kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců zejména počasí. „Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě," vylíčil Suchomel. Jako hlavní důvod poničení stromů ve vegetační sezóně proto odborníci určili hodně suché zimy v kombinaci s přemnožením hrabošů.

Ze dvou sledovaných oblastí dopadla při srovnání hůře Drahanská vrchovina na jižní Moravě. Na některých experimentálních plochách kolem Hostěnic poničili hraboši v lesních výsadbách téměř polovinu stromků. Průměrné poškození bylo na jihu Moravy kolem třinácti procent, v Nízkém Jeseníku necelých deset.

Archeologický výzkum na místě někdejšího Mendelova skleníku na Starém Brně. Pohled na skleník od západu.
Výzkum archeologů na místě Mendelova skleníku: neporušené základy i novinka

Badatelé se již dříve potýkali dokonce s přemnožením divočáků. Způsobené škody mají nejen ekonomický dopad, ale zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu lesů. „Na základě získaných údajů jsme odhadli, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun," uvedl Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity.

Celý problém je podle něj o to zásadnější, že velké lesnické firmy jsou ve fázi vysazování nových stromků po poslední kůrovcové kalamitě. Řešením je vedle pokračující redukce populace divokých prasat také monitorování a ochrana čerstvě založených lesních porostů po dobu nejméně čtyř týdnů po výsadbě.