S krompáči a lopatami se teď archeologové dostali až jeden metr pod úroveň soudobé podlahy kaple hradu. „Při snižování navážky pocházející ze sedmdesátých až devadesátých let jsme se při archeologickém výzkumu dostali až na skalní podloží. Potřebovali jsme zjistit, jaká byla v kapli původní podlaha. Nejzajímavějším objevem byl hranový pilíř s otáčivým schodištěm, ale také zbytky původní podlahy, byla omítková, vápencová,“ přiblížil zajímavosti z posledních čtrnácti dní kutání pod kaplí Cornštejna archeolog znojemského muzea David Rožnovský.

Pozornost podle něj zaslouží i dřevěné stavební prvky v podobě žlábků, do nichž se zřejmě upevňovala dřevěná konstrukce. Jejich stáří a účel budou nyní historici ze Znojma zkoumat společně s dalšími odborníky z Národního památkového ústavu v Brně, i se znalci církevní architektury. „Vypreparovali jsme zbytky dřeva a doufáme, že se nám z nich podaří určit kdy podlaha vznikla. Zatím se domníváme, že podlaha byla dřevěná a tehdejší stavitelé ji pokládali na hliněný výmaz, kterým srovnávali terén,“ naznačil Rožnovský.

Mezi nalezenými předměty, které tam předkové ve spěchu při opouštění hradu zanechali, našli archeologové například železné hřeby, minci či ozdobný špendlík. Dobové materiály totiž prozrazují pohnutou a válečnou historii hradu, který víc, než místo k bydlení sloužil spíš jako strategický obranný pilíř území. „Zajímavé závěry vzešly nedávno i z průzkumu brněnské kolegyně Lenky Šabatové, nabízí jiný pohled na vývoj hradu, než se doposud jevilo. Budeme se tím zabývat a revidovat je s našimi dosavadními poznatky, také ve spolupráci se znojemským kolegou Jiřím Kacetlem,“ nastínil Rožnovský.

Už v letošní sezóně si mohli návštěvníci hradu díky objevům archeologů užívat nově odkryté prostory v někdejším sklepení a rozhlížet se do kraje z nové vyhlídkové plošiny. Po několika stech letech také poprvé sestupovali po dvou schodištích ve spodní části věžovitého přístavku paláce. „Díky rozsáhlému archeologickému výzkumu a náročným stavebním pracím je nejzachovalejší část hradu po staletích opět přístupná doslova od přízemí až po střechu,“ ocenila ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková.

Unikátní kniha

Díky vykopávkám a terénním úpravám je také podle návštěvníků památka každý rok hezčí. „Za poslední roky se hrad neskutečně změnil k lepšímu. Jezdíme tam roky na dovolenou a nikdy návštěvu nevynecháme,“ porovnávala Miroslava Floriánková z brněnských Bohunic.

Kaple hradu Cornštejn u Bítova na Znojemsku. | Video: Deník/Dagmar Sedláčková

Kromě osobní prohlídky se může nyní těšit i na novou unikátní knihu o Cornštejně, která vyjde na podzim příštího roku. „Takový rozsáhlý výzkum Cornštejna jako v posledních letech, se ještě nikdy neuskutečnil. V knize najdou čtenáři fotografie i poznatky z nejnovějšího výzkumu, rodokmen obyvatel, obléhání hradu i stavební vývoj,“ navnadil na připravovanou knihu David Rožnovský.

Středověký hrad Cornštejn se tyčí na skále nad meandrujícím tokem Dyje při hranicích s Rakouskem. Byl postavený za vlády krále Jana Lucemburského, patrně někdy mezi léty 1320 až 1330. Jméno hradu Cornštejn je odvozováno z německého zorn (hněv) a stein (kámen). Patrně mělo vyjadřovat sílu hradu chránícího přístup k Bítovu.

Podle historických zdrojů se o dobytí hradu neúspěšně pokoušeli husité. To se podařilo až vojskům Jiřího z Poděbrad. Jeho obléhání Cornštejna se stalo politickou událostí evropského významu.