Podle úředníků je záležitost s uzávěrou jednoduchá. Je to přežitek a dočasné opatření, které nelze dál udržovat. „Stavební uzávěru vyhlásil tehdejší odbor výstavby v roce 1988 na žádost Archeologického ústavu Akademie věd pro účely archeologického výzkumu. Skončit měla po ukončení vykopávek. Dřívější stavební uzávěry ovšem musí splňovat nároky nynějších předpisů. Ty stavební uzávěry připouští jen jako přechodná opatření. Trvalou regulaci musí stanovit jen územní plán," uvedla mluvčí znojemské radnice. Protože Znojmo má od loňského července nový územní plán, musí nyní podle ní úředníci uzávěru zrušit. „Regulaci výstavby obstará právě územní plán," dodala mluvčí. Pokud jde o pokračování vykopávek, odkazují úředníci na památkový zákon, který ukládá stavebníkům příslušné povinnosti.

S rušením uzávěry bez náhrady nesouhlasí Archeologický ústav. „K prvnímu návrhu jsme se kvůli technickému problému nestihli včas vyjádřit. V nynějším správním řízení už své stanovisko uplatníme. Opatření plynoucí ze zákona o památkové péči jsou obecná a ne zcela dostatečná. Chceme proto, aby uzávěra trvala, dokud ji nenahradí jiná forma ochrany celého území Hradiště," uvedla Lenka Macháňová z Archeologického ústavu.

Záměr zrušit uzávěru velmi znepokojil Bohuslava Klímu, který vykopávky na Hradišti, významné velkomoravské lokalitě, téměř tři desítky let vede. „Je to obrovská chyba, na kterou jsem město opakovaně upozorňoval. Už před šesti lety jsme sebrali podklady pro prohlášení celého Hradiště památkou. Řízení ale vázne. Pokud navíc skončí uzávěra bez toho, aby ji nahradila adekvátní památková ochrana, obávám se, že při dohlížení na nové stavby budeme čelit velkým problémům. Už jednou archeologové kvůli tomu z Hradiště v roce 1958 museli odejít a situaci změnila právě až uzávěra, kterou prosadil docent Poulík," upozornil Klíma.

Obyvatel Hradiště a někdejší člen komise pro místní část Karel Svoboda naproti tomu zrušení uzávěry vítá. „Zatím o tom mnoho nevím, ale o stavění je tu na Hradišti velký zájem. Na druhou stranu záleží na tom, jaká budou nová pravidla, která tu teď budou platit," řekl Svoboda.

S archeology podle něj problém nebyl. „S nimi se dalo vždycky domluvit. Potom přišli, udělali si svůj výzkum a zase šli. Zato s národním parkem je to horší. Do staveb mluví moc a klade si mnoho podmínek, jak mají vypadat," zlobil se Svoboda. Podle znojemských úředníků zrovna Správa Národního parku Podyjí se zrušením uzávěry souhlasila, protože ve stavebních řízeních vydává svá závazná stanoviska.

Za únosné považují zrušení zóny i památkáři. „Jsme v kontaktu s městem, i po zrušení stavební uzávěry budeme mít možnost zájmy památkové péče hájit. Pro nás i město to bude znamenat více práce a administrativy s individuálním posuzováním," upozornil ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Současně poukázal na výhodu případné památkové ochrany celého Hradiště. „Pevně daná pravidla, regulativy a podmínky jsou obecnou výhodou. Každý ví, co může očekávat. Byla by to transparentnější situace," poznamenal ředitel Vácha.