Nejméně do jara zůstane ještě prázdné probošství na Hradišti. Archeologové, kteří na místě přes dvacet let bádají, čekají na dohodu s řádem křížovníků, aby mohli začít chystat stálou expozici o bohaté historii významného velkomoravského centra.

„Očekávám, že jednání s případnými zájemci povedou představitelé řádu po velikonocích. Loni padlo rozhodnutí prozatím vyčkat. Přes zimu proto klášter zůstal prázdný,“ řekl hradišťský probošt Josef Hudec z řádu křížovníků. Budovy kláštera loni po téměř padesáti letech opustily sestry boromejky. „Hledání zájemce není jednoduché. Využití by samozřejmě mělo odpovídat duchovní povaze místa, provoz kláštera je navíc poměrně nákladný, bude zapotřebí například vyměnit a rozšířit topení,“ dodal probošt.

Jasno v tom, co udělat s jedním z chátrajících objektů hospodářského dvora přiléhajícího ke klášteru, mají archeologové. Na Hradišti kopou přes dvacet let a sesbírali bohatý soubor nálezů. Ty dokládají význam Hradiště jako důležitého velkomoravského centra i jeho osídlení už od pravěku. Loni navíc našli pravděpodobně část rozlehlého velkomoravského pohřebiště. „Čekáme na dohodu s křížovníky o převodu budovy, kterou už několik let opravujeme a prakticky jsme ji zachránili. Jakmile ji získáme, můžeme s městem jednat o převodu pozemku,“ sdělil šéf výzkumu Bohuslav Klíma.

Pokud jednání povedou k cíli, chtějí zástupci fondu zpracovat záměr stálé expozice a archeologického skanzenu. „Požádáme o spolupráci město. Předložíme projekt a budeme usilovat o evropské peníze,“ dodal archeolog. Náklady na zbudování expozice a menšího archeoskanzenu v okolí budovy odhadl na pětadvacet milionů. „Vycházím z obdobných projektů, například několik let budovaného skanzenu v Modré u Velehradu,“ doplnil Klíma.