Znojmo/ První dekádu má za sebou festival mezinárodního festivalu televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen. Pořadatelé jeho desetiletou historii hodnotí jako úspěšnou, lidé ve Znojmě jsou spíše zklamaní jeho uzavřeností.

„Hrozen je více určen pro uzavřenou společnost, pro odborníky. My bychom se bez diváků a veřejnosti vůbec neobešli,“ tvrdí například Jiří Ludvík, který ve Znojmě pořádá letní veleúspěšný festival vážné hudby.
„Možná by bylo ke zvážení, zda nepořádat alespoň promítání soutěžních pořadů venku na náměstí. Celý festival se nese především v rovině odborné, veřejnost má šanci se ho zúčastnit jen v kině či na náměstí,“ domnívá se předseda městské kulturní komise Zdeněk Čižmář.

Naopak nadšeni jsou z festivalu filmových a rozhlasových pořadů o jídle a pití odborníci. „Soutěžilo sto jednašedesát televizních pořadů, třiašedesát reklamních spotů a šestačtyřicet pořadů v rozhlasové sekci. Pokud se týče kvality, porotci vyzdvihli vysokou úroveň reklamních spotů a vybraných padesáti televizních pořadů, které šly do soutěže,“ uvedl ředitel festivalu Ladislav Jíša.

Zklamaní byli lidé i z národních dnů, které pořadatelé připravili do stanu postaveného na provizorním pódiu po Znojemském historickém vinobraní.
Hned po zahájení Národních dnů Francie odešel ze stanu lékař Luboš Kudlík. „Přišel jsem půl hodiny před zahájením a to ještě na ploše před stanem nabízeli degustaci vín. Pak to ale hned sbalili s tím, že to přesouvají do stanu. Tam veřejnost pustili až ve čtyři, kdy se tam nahrnuli důchodci a nikoho k degustaci nepustili. Kdyby pořadatelé dali třeba jen symbolické vstupné, nebo vybírali vratnou zálohu na skleničky, tak by jistě eliminovali lidi, kteří se přišli jenom zadarmo najíst,“ zlobil se Kudlík.

Přes všechny výtky měl ale festival pro město i svůj přínos. „Festival byl velmi dobře mediálně zvládnutý. Díky němu se na stránky novin, časopisů i do vysílání rozhlasů a televizí dostalo i Znojmo. To je pro mě největší přínos,“ řekl Zdeněk Čižmář.

Běžný divák se mohl podívat na soutěžní pořady při veřejných projekcích v kině Svět. Ty ale byly v pracovní dny od devíti do třinácti hodin, promítání a poslech soutěžních snímků pro odbornou veřejnost a novináře naopak odpoledne v hotelu Prestige.

Východiska se snažil hledat Jiří Ludvík. „Když je třeba Národní den Francie, tak bych si dovedl představit, že se do takové akce mnohem více investuje. Mohli tu být nejrůznější prodejci francouzského zboží, v ulicích měla znít francouzská hudba a ne to situovat do jediného stanu. Hrozen je ale typově jiný festival. Na něj se sjíždí hlavně filmaři a tvůrci pořadů. I Znojemský hrozen by ale měl dát větší důraz právě na veřejnost,“ zamyslel se Ludvík.