Chvíli po jedné hodině odpoledne zabuší Tomáš Bílek v roli hlavního hotaře na vrata hostince. „Otevři šenkéřko milá, jaks o kozla pečovala, pojď ukázat nám,“ začíná Bílek tradiční část vynášení Hroznového kozla do vinice. Hned vychází šenkýřka Hana Bílková a ujišťuje, že se u ní kozel měl celou zimu dobře. „A když mu teď jarní slunce zruší zimní sen, posílený, omlazený vyběhne zas ven. Posílený, omlazený, vyběhne zas ven. Za kozou a za kůzlaty, aby ten mok, rudý, zlatý, mohli připravit,“ dodává šenkýřka.

Hotaři berou kozla na ramena a vyráží do průvodu. Prochází kolem kostela sv. Mikuláše a Karolininými sady k řece. Přes Kraví horu pestrý průvod pokračuje k vinohradům na kraji Konic. Cestou se několikrát zastavuje k občerstvení a ochutnávce vín. Mnozí hosté chodí s průvodem už tradičně, někteří ale vyrazili poprvé. „Začínáme přicházet na chuť vinařské turistice a zjišťujeme, co všechno se ve Znojmě děje. Proto jsme se přišli podívat i na tenhle průvod a moc se nám líbí,“ pochvaluje si sobotní vycházku Eva Hadroušková ze Znojma.

Průvod mezitím přichází k vyhlídce ve vinicích na kraji Konic. Hotaři vnesou Hroznového kozla do vinohradu, vstříc mu běží rozjívené děti a mávají papírovými hlavami kůzlat. „Tam, kde mezi vinohrady plyne řeka Dyje, tam Hroznová koza s kozlem a rodem svým žije,“ zní na závěr hymna Spolku Hroznové kozy. Dospělí zpívají, děti melodie Ódy na radost roztančila.