Připojit se do takzvané wi­fi sítě mají možnost například lidé v Blansku. „Máme volně přístupnou síť v parku před radnicí, v úřadech ji možné chytit není,“ uvedl Radim Bláha z blanenského městského úřadu.

V Brně problém

Podobnou službu se snaží zavést i brněnský magistrát. Zatím však naráží na problémy. „Náš plán pokrýt střed Brna volně přístupnou bezdrátovou sítí se zastavil kvůli právnímu sporu. Bezplatný internet by zkřížil zájmy firmám, kterým zákazníci za připojení platí. Zadarmo se lidé můžou připojit u některých radnic městských částí, například v Bystrci, kde signál přesahuje budovu úřadu,“ uvedl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Magistrát také vymýšlí jiný způsob, jak umožnit připojení k internetu v ulicích. „Chtěli jsme omezit přístup jen na některé stránky, například na portál města Brna nebo na stránky kulturního a turistického centra. O to ale lidé nemají zájem. Uvažujeme také o různých stanovištích a panelech s připojením na internet,“ dodal Macek. Ostatní okresní města řeší přístup k internetu většinou podobně. Nabízejí ho například v knihovnách a v informačních panelech.

Volně přístupný internet v ulicích zajišťují nejen města, ale i soukromé firmy. Většinou jako reklamu nebo doplňkovou službu pro zákazníky. „Wi­fi si u nás objednávají společnosti, které chtějí nabídnout něco navíc. I poskytovatelé těchto sítí umísťují v městech vysílače a prostřednictvím wi­fi o sobě dávají vědět,“ uvedl David Dolíhal z firmy, která bezdrátový internet zařizuje. Podle jeho zkušeností si obce ani města volně přístupný internet do ulic neobjednávají. „Chybí jim peníze,“ dodal Dolíhal.

Pokrytí: 90 % kraje

Pokrytí jižní Moravy komerčními bezdrátovými sítěmi, ke kterým se mohou lidé připojit za poplatek, se za poslední tři roky několikanásobně zvětšilo. „Signál wi­fi nyní lidé zachytí zhruba v devadesáti procentech jihomoravských měst a obcí,“ dodal Dolíhal. Ceny připojení se v průměru pohybují kolem pěti set korun měsíčně.

Počet jihomoravských domácností připojených k vysokorychlostnímu internetu tak i díky bezdrátovým sítím neustále stoupá. „Vloni mělo připojení přes čtyřicet procent domácností. Jižní Morava je v této statistice mezi ostatními kraji šestá,“ uvedl Martin Mana z Českého statistického úřadu.

Lidé stojí v knihovnách fronty. Kvůli půlhodině u počítače

Brno – Ač se čtyřsettisícové Brno a malé jihomoravské vesnice liší téměř ve všem, jedno mají společné. Když se chtějí lidé podívat na internet, mohou zajít do knihovny. Připojení je v nich standardní služba.

Většinou mají knihovny stolní počítače s internetem přes kabel. „Všechny jsou neustále obsazené a zájemců spíš přibývá. Proto má každý na surfování jen půl hodiny,“ řekla mluvčí Knihovny Jiřího Mahena v Brně Kateřina Pospíšilová.

Knihovna poskytuje i bezdrátové připojení v budově v Kobližné ulici. „O tuto službu mají zájem hlavně mladí lidé. Téměř pořád má někdo připojený notebook,“ uvedla Pospíšilová. Na rozdíl od přístupu k internetu na pevných počítačích je doba surfování přes wi­fi neomezená.

Bezdrátové připojení nabízí také Moravská zemská knihovna v Brně. Přístup k síti mají jen registrovaní čtenáři. Ti už si zvykli nosit si s sebou notebook. „Chceme se teď zaměřit na zrychlování připojení a na lepší rozmístění stolních počítačů,“ uvedl Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. (ata)
Připojení mají i vesnické hospody

Jižní Morava – Internetovým kavárnám, které ve větších městech vznikaly koncem devadesátých let, začíná zvonit hrana. Stále více běžných restaurací a barů totiž svým hostům nabízí bezdrátové připojení pro jejich notebooky nebo mobilní telefony.

Internetovou kavárnu už tak nemusí vyhledávat například Vladimír Bílý z Adamova na Blanensku. „Wi­fi v mobilním telefonu využívám poměrně často. Většinou v kavárnách a restauracích. Majitelé se snaží jít s dobou a internet už si do lokálů pořizují,“ uvedl Bílý.

Bezdrátové připojení mají lidé k dispozici často i ve výletních vesnických hospodách. „Zavedli jsme wi­fi zhruba před půldruhým rokem. Moc nás nestálo a lidé ho přitom hodně využívají. Chodí k nám mladí z vesnice s notebookem, dají si k tomu pivo, takže to má úspěch,“ pochvaluje si Lubomír Kalousek z restaurace Tumperek v Rudici na Blanensku.

Některé internetové kavárny musejí vymýšlet, jak s novou konkurencí bojovat. O zákazníky přichází například kavárna v nákupním centru Olympia u Brna. Její šéf Tomáš Žilka se snaží hosty přilákat například na turnaje v počítačových hrách. „Hlavně o prázdninách k nám chodí hrát děti. Uvažujeme, že se budeme specializovat jako počítačová herna. Ale stálo by nás to hodně peněz,“ tvrdí Žilka. Jeho podniku ubylo hlavně českých zákazníků.

Například brněnská internetová kavárna Galaxy ale podobné problémy neřeší. „Fungujeme tady jako taková velká kancelář. Lidé si u nás můžou skenovat materiály, tisknout, kopírovat. Navíc wi­fi není v některých místech spolehlivé, hodně lidí jde raději tam, kde má jistotu,“ uvedla Zdena Loučková z kavárny Galaxy. (ata)
Infografika wifiny