Jak dodala, české telefonní budky nikdy nebyly jako ty britské, které navrhl slavný architekt Gill Gilbert Scott. „Nikdo se u špinavých a zašlých telefonních automatů nefotil. A tak zmizí. Přitom od doby vzniku první budky z roku 1911 zažily i ty naše umoulosané boudy množství příběhů. V době totalitní je využívali disidenti, jenž se mylně domnívali, že budky nelze odposlouchávat, ke své práci je dlouhou dobu používali také novináři, mnoho rodin díky nim komunikovalo se vzdálenou rodinou… Tato éra nyní definitivně končí, připomínat ji však bude znojemský artefakt od Maxima Velčovského,“ konstatovala Krejčí.

Takto by měla vypadat socha před galerií GaP ve Znojmě.Zdroj: vizualizace: Maxim VelčovskýTvůrčí proces designéra a pedagoga na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Velčovského netrval krátce, byly to téměř dva roky. „Jako komplikace se také objevilo hledání řemeslníka, který by sochu byl schopen vyrobit. Poptali jsme jich nemálo napříč celou republikou. Nakonec budku udělá zámečník pan Pokorný ze Znojemska. Maxim jej nazývá nejodvážnějším zámečníkem v České republice,“ dodala vedoucí galerie.

Projekt se setkal s kladným ohlasem ze strany odborné veřejnosti. „Originální ‚krystal‘ Maxima Velčovského, umístěný před galerií na pokraji historického jádra města, dává zřetelnou informaci, že město je otevřené také novým myšlenkovým a estetickým proudům,“ konstatoval například nezávislý kurátor, scénárista a režisér Martin Dostál.

Obchvat Znojma. Ilustrační foto.
Katastrofa i chyba vedení města, tvrdí lidé. Odklad obchvatu Znojma budí emoce

Jako kulturní a technologický symbol jedné končící éry vidí Velčovského záměr historik umění, kritik a kurátor Radek Wohlmuth. „Pomník telefonní budce tak má bezesporu význam. Odpovídá i současnému trendu apolitických připomínek historie. Autorství Maxima Velčovského dává smysl i z pohledu na něj jako tvůrce, jehož realizace oscilují mezi užitým a volným uměním,“ řekl pro web galerie GaP Wohlmuth.