Lidí, kteří o svých narozeninách sfouknou více než stovku svíček, je na jihu Moravy stále více. Po Praze je jihomoravský region druhá oblast v České republice, kde se lidé dožívají nejvyššího věku. Podle odborníků bude stoletých ještě přibývat. Na jihu Moravy momentálně žije jednasedmdesát lidí, kterým je více než sto let. Vysokého věku se přitom dožívají především ženy. Těch je přes šedesát, kdežto mužů pouze devět,“ uvedla Štěpánka Filipová z České správy sociálního zabezpečení.

Mezi stoleté patří i Brňanka Anna Šenkýřová, která své kulatiny oslavila letos v květnu. „Oslavy byly bujaré. Na kytky gratulantů nám ani nestačily kbelíky s vodou,“ zavzpomínala Šenkýřová. To, že se počet starších lidí zvyšuje především na Jižní Moravě, odborníci vysvětlují jednoduše. „Máme tu příznivé klima, lidé jsou tu aktivní i ve vyšším věku. Navíc Jihomoravané jsou na tom dobře i psychicky,“ uvedl primář geriatrické kliniky brněnské fakultní nemocnice v Bohunicích Petr Weber.

Podle něj se věk člověka přibližuje věku biologickému. Jen za posledních sto let se průměrný věk úmrtí zvýšil dvakrát. „Člověk má geneticky zakódováno, že se dožije až sto dvaceti let. Z jedné třetiny máme dáno, kdy zemřeme. Ze dvou třetin to ale můžeme ovlivnit. Způsobem života, místem kde žijeme, zlozvyky,“ objasnil Weber.

Zdravější život

To potvrzuje také sociolog z Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic. Podle něj lidé nyní žijí zdravě. „Kromě toho jsme pokročili i v lékařských vědách a kdeco umíme vyléčit. Myslím si, že se konečně náš potenciál začíná naplňovat. Otázkou je, jak dlouho nám to vydrží a nezničíme si například životní prostředí,“ bojí se Rabušic.

Kdo se o stárnoucí Jihomoravany v budoucnu postará, to zatím odborníci nevědí. „Jedna z variant říká, že mladí lidé se o ty staré dokáží lépe postarat. Dnes jeden mladý člověk vydělává na jednoho důchodce. V budoucnu by měl zvládnout život dvou. Pomůže nám k tomu lepší technika a vzdělanost,“ popsal vize brněnský demograf Bohumil Minařík.

Scénář budoucnosti by ale mohl vypadat i jinak. „Jestli bude starých třetina, další třetina se o ně bude starat v domovech důchodců. Ta poslední třetina pak bude muset vydělávat,“ myslí si Weber. Zároveň předpokládá, že budoucí starší generace budou propadat různým závislostem.

„Už dnes se řada starých a osamělých lidí neobejde bez alkoholu. V budoucnu by se ale klidně mohlo stát, že si důchodci zapálí třeba marihuanu proti bolestem kloubů. Bude to totiž tatáž generace, která se s drogou poprvé dostala blíže do styku, tedy dnešní mladí lidé. Marihuanu budou brát jako zcela běžný prostředek proti bolesti,“ doplnil Weber.