Nestačí myslet jen na živé obyvatele, ale pozornost musíme věnovat i těm zesnulým. To si stále častěji říkají radní jihomoravských měst a obcí. Hrobových míst totiž na většině hřbitovů ubývá. Možnosti, jak tento problém řešit, mají radnice dvě: buď hřbitov rozšířit, nebo jej přestěhovat na větší prostor.

Pro rozšíření se rozhodli v Kuřimi na Brněnsku. Už v květnu tak získají 120 nových míst na novém hřbitově, který od starého dělí silnice. „Vznikne v něm i kolumbární stěna pro ukládání uren. O skříňky je totiž obrovský zájem. Lehko se udržují a pronájem vyjde levněji než u klasických hrobových míst,“ poznamenala místostarostka Kuřimi Miluše Macková.

Lehká údržba

Její slova potvrzuje Klára Maxová z Lelekovic. Na hrob prarodičů chodí dvakrát do roka. „Uvažujeme, že urny přemístíme do kolumbária. Je to totiž praktičtější. Přijdeme, zavzpomínáme a nebudeme muset čistit hrob,“ řekla mladá žena.

Nový hřbitov Kuřim postaví za šest milionů korun, další peníze ale spolkne plánovaná obřadní místnost. „Je pro nás už naprosto nezbytná. Lidé z Kuřimi se totiž musí loučit se zesnulými v Brně nebo Veverské Bítýšce,“ dodala Macková.

Místa pro urny se příští rok dočkají i ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku. „Zájem o spalování je velký. Jednu urnovou řadu už máme, teď stavíme druhou,“ prozradil ředitel Služeb města Veselí Pavel Bouda. Kolumbárium má vytvořit novou dominantu hřbitova. Bude se skládat ze šesti uzavřených monobloků s 266 schránkami.

Malý urnový háj letos postaví i ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. „Vznikne mezi hřbitovem a kostelem, a uvolní tak několik hrobových míst,“ uvedl velkopavlovický starosta Pavel Procházka.

Svojí kapacitou přestávají stačit i hřbitovy na Blanensku. V Petrovicích dokonce přenáší zesnulé mimo hřbitov už deset let. „Hroby jsou malé a nevyhovují hygienickým předpisům,“ vysvětlil starosta Petrovic Vladimír Paulík.

Podle ředitele Správy hřbitovů města Brna Marka Šamšuly ale není stavba nového hřbitova jednoduchou záležitostí. „Musí se vyřešit mnohdy složité terénní úpravy, kanalizace, cesty, voda a osvětlení, postavit obvodové zdi nebo i technické zázemí. Velice důležitý je také hydrogeologický průzkum, který přesně zjistí hladinu spodní vody. Tělo zemřelého uložené ve vodě se totiž zakonzervuje, místo aby se rozložilo,“ vysvětlil Šamšula. V Brně není o volné místo na ústředním hřbitově nouze, rozšiřovat se budou jen některé příměstské hřbitovy.

Hrob blízko golfu

Dřív nebo později přestane zájmu pozůstalých stačit hřbitov ve Slavkově u Brna. Na něm se nepřetržitě pohřbívá už od středověku. „Ročně máme volných deset hrobů. Řada lidí naštěstí pohřbívá zesnulé do nynějších hrobů,“ popsal stav na slavkovském hřbitově ředitel technických služeb Radoslav Lánský. Přesto i Slavkov už má v územním plánu vymezené místo pro nový hřbitov. Mezi golfovým hřištěm a Holubickým kopcem.

Už řadu let je beznadějně zaplněný také znojemský ústřední hřbitov, volná hrobová místa si tam lidé mohou pronajmout jen ojediněle. Protože Znojemští preferují ústřední hřbitov před nedalekým louckým hřbitovem, který má volnou kapacitu, připravují úředníci města již čtyři roky rozšíření pohřebiště. Součástí projektu je i nové parkoviště.

O přesunu nebo rušení hřbitovů Anna Žádníková z krajské hygienické stanice říká: Určujeme, jak dlouho tlí ostatky

ROZHOVOR
– Rušení, stěhování nebo rozšiřování hřbitovů. U toho všeho musejí být hygienici, aby zkontrolovali, jestli se při hýbání s ostatky dodržují hygienické normy. „Také určujeme, jak dlouho musí tělo v zemi zůstat, než se rozloží,“ říká Anna Žádníková z jihomoravské krajské hygienické stanice .

Zajímáte se i o přesun nebo rušení velmi starých hřbitovů?

Pokud jde o hroby, kde již vypršela doba tlení, tak ne. Není důvod, abychom taková místa kontrolovali. Pokud se ovšem hýbe s ostatky, kterým ještě lhůta nevypršela, musíme k přesunu vydat souhlas.

Podle čeho se tlecí doba stanovuje?

Na základě hydrogeologického posudku. Většinou musejí těla zůstat v zemi deset let, ale pokud podloží hřbitova ovlivňují například spodní vody, je to déle.

Co musí splnit ti, kteří chtějí přenést ostatky před uplynutím lhůty?

Za prvé zvažujeme jak vážný a opodstatněný je důvod pro přesunutí. Pak také hlídáme, na jakou nemoc dotyčný zemřel. Při přesunu se potom dodržují přísné hygienické podmínky, pracovníci hřbitova musí mít ochranný oblek i obuv a ostatky většinou přenáší v dřevěných bedničkách.

K čemu se vyjadřujete při zřizování nového hřbitova?

Mimo jiné určujeme právě dobu, po kterou musí ostatky zůstat v zemi.

Vyhovují všechny hřbitovy v jihomoravském kraji hygienickým předpisům?

Ano, vyhovují. Což potvrzuje i to, že neřešíme žádné závažné problémy.

Čestný kruh: zbývá poslední místo

Brno – Soběšice. Jediný z jedenácti brněnských hřbitovů, který je obsazený. Přestože na zbývajících deseti ještě mají místo, příliš vyskakovat si nemohou. „Brzy se zaplní Líšeň, Slatina a Jehnice, ale už tam plánujeme rozšíření,“ uvedl ředitel Správy hřbitovů Brna Marek Šamšula.

V Soběšicích si ale na rozšiřování počkají ještě dlouho. Mimo jiné proto, že pozemky v okolí hřbitova nepatří městu. „V územním plánu jsou vedeny jako lesní plocha a mají soukromého majitele. Čekají nás tedy velmi složitá jednání,“ vysvětlil Šamšula.

Z ostatních hřbitovů se rozšíření dočká nejdříve Líšeň. „Projekt je připraven, od města dostaneme půl milionu korun,“ potvrdil líšeňský starosta Jiří Janištin. Kromě nových míst vznikne na hřbitově i rozptylová loučka a kolumbárium, tedy řada skříněk, do nichž lze ukládat urny.
Problémy se zaplněností naopak vůbec netrápí Ústřední hřbitov, který je se svou rozlohou šestapadesáti hektarů o něco větší než pražské Olšany. Volné místo je k mání po celé ploše areálu, zájemce si tak může vybrat, zda chce hrob poblíž krematoria, nebo naopak u hlavní brány.

I když volných míst je na Ústředním hřbitově dostatek, pro jeho čestný kruh platí opak. Na louce, kde jsou pohřbeny významné osobnosti, zbývá už jen jediné volné místo. O tom, kdo jej obsadí, rozhodnou brněnští radní, kteří zároveň mohou čestným hrobem prohlásit i jakýkoliv pomník v areálu.

Největšímu brněnskému hřbitovu docházejí i skříňky v kolumbární zdi. Další má proto vyrůst u nové Vídeňské ulice, zatím ale Správa hřbitovů čeká na peníze.

Kolik co stojí
- hrob 50 Kč za m2/rok
- urnový hrob 50 Kč za m2/rok
- hrobka 100 Kč za m2/rok
- kolumbárium 1500 Kč/ 10 let
- vsypová loučka 600 Kč/ 10 let
Ceny Ústředního hřbitova v Brně