Suchý a teplý březen má podle odborníků skončit díky očekávanému charakteru počasí s větším poklesem teplot a nárůstem množství srážek. Například v Mikulově spadlo od začátku roku pouze šestnáct milimetrů, tedy pouhá třetina toho, co loni za stejnou dobu. „Za třináct let, co chodívám do vinohradu, jsem nezažil, aby se mi jen prášilo od bot. Kde jsou ty časy, kdy na každé botě byly tři kila bláta,“ krčil rameny vinař Jan Sup.

Nepříznivá situace postihla současně půdu i hladinu jihomoravských toků. Na řadě míst v kraji nedosáhly průtoky řek v uplynulém měsíci ani polovinu průměrných hodnot. Do lužních lesů nedaleko Nových Mlýnů museli vodohospodáři použít k zavodnění až třináct milionů kubíků vody z nádrže. „Zavodňování lužních lesů má obrovský přínos pro tuto suchem sužovanou oblast a momentálně je nejlepším dosažitelným způsobem, jak odvrátit odumírání lesů na Soutoku,“ podotkl ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Lužní les spotřebuje při dopadech klimatické změny k přežití více vody, než je roční úhrn srážek na jižní Moravě. „Bez dotace vody do lužních lesů by neměly při dalším poklesu hladin dostatek vody a v letních měsících bychom museli přihlížet jeho odumírání. Již v současné době je patrné usychání horních pater dubů,“ vysvětlil ředitel Miroslav Svoboda z Lesního závodu Židlochovice.

V následujících dnech experti nicméně předpokládají zmírnění půdního sucha, a to hlavně v povrchové vrstvě do čtyřiceti centimetrů. Hlubší vrstvy se zatím zásadní změny nedočkají. „Střednědobý výhled předpokládá, že chladná perioda vydrží až do 5. či 9. dubna. Poté se postupně začne oteplovat na průměrné hodnoty, tedy na maxima okolo deseti až třinácti stupňů a minima na hranici pěti stupňů Celsia. Po celé období se budou přeháňky vyskytovat častěji, než tomu bylo v březnu,“ predikoval koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.

Právě extrémní počasí může mít za následek ovlivnění úrody na jihu Moravy populárních meruněk a dalších teplomilných peckovin. Důvodem je prudký výstup ze zimního klidu a nadprůměrné množství slunečního svitu, které podporuje rašení pupenů. Předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček upozornil, že by již některé ze zasetých rostlin měly klíčit. „Zima byla mírná, což znamená velký výpar. Jařiny měly být dávno venku, ale nic z toho, co se zaselo, nevzchází,“ stěžoval si Hlaváček.

Ovocné sady se jihomoravští pěstitelé snaží uchránit různými způsoby. Jedním z nich je například metoda takzvaného zadešťování, při které pěstitelé zkrápějí stromy vodou. Při přeměně na led se poté uvolňuje skupenské teplo, které je dočasnou ochranou pupenů nebo květů před zmrznutím.