Nejtěžší chvíle mise pro nás znamenala ztráta jednoho vojáka způsobená nečekaným sesuvem laviny. V Afghánistánu se jezdí velice náročným horským terénem po cestách, které se někdy ani cestami nazvat nedají. Večer 3. května, kdy se patrola vojáků vracela na základnu, se pod jedním z vozidel utrhla část cesty a to se při pádu do strže převrátilo.

Tragický sesuv půdy

Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo. Ostatní členové patroly se okamžitě vrátili, aby svým kamarádům pomohli dostat se zpět na cestu a ze zapadlého auta začali vytahovat zbraně a ostatní materiál. V té chvíli se v horách vysoko nad nimi uvolnil obrovský kus hlíny a kamení promáčený přívalovým deštěm a jako lavina se valil směrem, kde bylo zapadlé vozidlo. Vojáci slyšeli strašný hluk, ale ve tmě neviděli, co se děje.

Když to zpozorovali, začali utíkat, ale dva z nich, kteří byli nejblíže zapadlému vozidlu, neměli šanci a zmizeli v lavině. To, co si vojáci tu noc prožili, bylo skutečné peklo. Sesuvy lavin kamení zatarasily jedinou únikovou cestu a navíc se přes noc několikrát opakovaly. Naštěstí se vojákům podařilo najít bezpečné místo, kde přečkali noc.

O několik kilometrů dál zavalily podobné laviny několik vesnic, v nichž zůstalo přes dvacet mrtvých. Situaci, do které se vojáci oné noci dostali, komplikovala tma, složitý terén a špatné počasí – začalo hustě pršet, padaly kroupy. Když se začalo rozednívat, šli hledat své dva ztracené kolegy. Jednoho nalezli mrtvého, druhého – díky Bohu – živého, ale vážně zraněného.

 

Na začátku dubna odjel znojemský rodák a vojenský kaplan Miroslav Jordánek do Afghánistánu. S částí čtvrté brigády rychlého nasazení zde tráví čtyři a půl měsíce. Jako kaplan musel spolu s vojáky sdílet těžké chvíle, když česká jednotka v květnu přišla o jednoho muže. Pravidelně se účastní i terénních hlídek a s vojáky plní i další úkoly mise. Požádali jsme ho, aby nám napsal své postřehy z této stále neklidné země.

 

Dokončení v neděli

Více o 5. kontingentu české armády v silách ISAF naleznete zde.