To, že se Josef Moravec dostane k fotbalu, bylo jasné už před jeho narozením. „Můj děda i otec byli aktivními fotbalisty. Babička s maminkou velké fotbalové fanynky, takže bylo mou povinností se fotbalu věnovat,“ vzpomíná Moravec na fotbalové začátky v Moravských Budějovicích.

Jeho další kroky vedly do Znojma, kde strávil zbytek života. A to nejen jako aktivní hráč. „Co já pamatuji, na fotbalovém trávníku jsem se proháněl ještě v pětačtyřiceti letech, což byla dost dlouhá doba. Ještě déle jsem ale funkcionářem Českomoravského fotbalového svazu,“ konstatuje Moravec.

Ten má na svém kontě několik individuálních ocenění, která si odnesl ještě ze škvárových hřišť. Jednoho primátu si cení ale mnohem více. „Třicet let jsem dělal šéfa okresní disciplinární komise. To se snad v celém fotbalovém svazu nikomu nepovedlo,“ usmívá se Moravec, který je nyní předsedou revizní komise.

A právě jeho fotbalová kariéra ho připravila pro kariéru funkcionáře asi ze všeho nejlépe. „Moje babička se na mě chodila dívat a vždy trochu jako dáma popichovala rozhodčí. Jednou si ale pěkně počkala, jak poběží kolem postranní čáry a pěkně ho přetáhla paraplíčkem. Tehdy jsem zjistil, co je to inzultace rozhodčího,“ směje se Moravec, který jako předseda disciplinární komise byl nejednu inzultaci nucen řešit.

Dnešní fotbalisté si snad nedovedou představit hru s pěti útočníky, na škvárovém hřišti a bez střídání. „Nedalo se svítit, dříve to nebylo jako teď. Kopali jsme do tvrdé kožené meruny a po každém zápase ze sebe dostávali škváru. Ani střídat se tehdy nemohlo. A fotbal? Ten se hrál mnohem více dopředu. Však jsme hráli systémem pět útočníků, tři záložníci a dva obránci,“ zapátral ve fotbalové historii.

Moravec, který je generací Masopusta nebo Veselého, nežije jen okresní kopanou. „Sleduji i mezinárodní fotbal. Čím dál víc mi vadí, že se z fotbalu stává obchod. Na reprezentaci se ale vždy rád podívám. Když prohrává, to nadávám a jsem naštvaný jako největší mrzout,“ zabrousí na mezinárodní scénu muž, který má zároveň i lék na špatné výsledky národního týmu.

„Musí se vytvořit osa z hráčů střední generace a doplnit ji mladými perspektivními.“
Josef Moravec, to není jen znalec fotbalu, ale rád si zajde i na ryby. „Rybaření je příjemná věc. Člověk si u vody parádně odpočine,“ dal návod mnohým fotbalistům i politikům na způsob relaxace vášnivý rybář.