VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kacetl: Překvapilo mě, jak lidé na Znojemsku za Velké války strádali

Znojmo /ROZHOVOR/ – Na svém dosud nejrozsáhlejším výzkumu pracuje historik znojemského Jihomoravského muzea Jiří Kacetl. Zkoumá, jak lidé na Znojemsku prožívali první světovou válku. V rozhovoru hovoří o samotném výzkumu i výstavách, které z něj vycházejí.

5.8.2017
SDÍLEJ:

Jiří Kacetl.Foto: Archiv Jiřího Kacetla

Co je účelem výzkumu, který o letech první světové války děláte?
Hlavní myšlenkou bylo od začátku zaznamenat do té doby největší válečný konflikt kronikářským způsobem. Chtěl jsem vědět, jak se válka promítla v každodenním životě Znojmáků. Proto jsem se rozhodl udělat kroniku místních událostí den po dni. Abych je mohl zařadit do souvislostí dění ve světě, musel jsem současně začít dělat podobnou kroniku světových událostí, samozřejmě se zvláštním zřetelem k bojům, kterých se účastnily pluky, v jejichž řadách bojovali muži ze Znojemska.

Jaký bude výsledek celého výzkumu?
Chystáme vydání monografie, která by měla vyjít v roce 2019. Půjde o obsáhlou publikaci zahrnující období od sarajevského atentátu v roce 1914 po prosinec 1918, kdy do Znojma vstoupilo československé vojsko a přičlenilo město k nové republice.

Jaké jsou pro takový výzkum prameny?
Máme denní tisk, který je díky rakouské Národní knihovně dostupný online. K dispozici je až několik desítek titulů. Ke Znojmu používám hlavní německé listy Znaimer Wochenblatt, který vycházel dvakrát týdně, a Znaimer Tagblatt, což byl deník. Z českých listů pro venkov jihozápadní Moravy vycházel katolický týdeník Ochrana. K tomu studuji dokumenty, které se k tématu váží ve Státním okresním archivu ve Znojmě. Světové události přebírám jednak z dobového zpravodajství, jednak z příslušných publikací o vojenské historii. Díky spolupráci ochotných lidí mám i deníky několika vojáků.

Co vás při výzkumu překvapilo?
Patrně rozsah utrpení, které zde lidé prožívali. Pokud jde o dopad na život lidí v zázemí, byla první světová válka zajisté krutější než ta druhá v míře nedostatku, jímž obyvatelstvo strádalo. Už od roku 1916 začínají docházet základní potraviny. V polovině sedmnáctého roku už není na trhu zelenina, ovoce, téměř vše je na příděl. Lidé dostávali přídělové lístky, aniž by ovšem měli zaručené, že potraviny a další zboží v obchodech bude.

Odkud pochází exponáty, které uvidí návštěvníci právě zahájené výstavy?
Většinou ze sbírek Jihomoravského muzea. Pro velkou výstavu v příštím roce jednáme o zapůjčení některých předmětů z vídeňského Vojenskohistorického muzea v Arsenalu. Ve Vídni totiž byla kasárna 99. pluku. Díky dosavadnímu výzkumu jsme také některé dosud nezpracované předměty v našich sbírkách identifikovali. Za zmínku stojí zejména dva štíty pro dárcovské hřeby a knihy dárců s nimi spojené. Jeden jsme vystavili loni, druhý letos.

Jak tehdejší dobročinné sbírky vlastně fungovaly?
Letos vystavený a restaurovaný štít sloužil sbírce pro Červený kříž, loni jsme vystavili štít ze sbírky pro vdovy a sirotky po domobraně. Byly vystavené na radnici v Obrokové ulici, dárci si za čtyřicet tehdejších haléřů koupili dřevěný hřebík a za dalších dvacet se zapsali do pamětní knihy.

Dokdy potrvá letošní výstava?
Do začátku listopadu. Na konci srpna a října nabídneme dvě komentované prohlídky. Velká závěrečná výstava pak začne příští rok v září a bude se věnovat posledním dvěma letům války. Celý projekt pak v roce 2019 uzavře zmiňovaná monografie.

Tím pro vás zkoumání let Velké války skončí?
Poslední tečkou bude tvorba katalogu válečných pomníků, která bude přílohou monografie. Projdeme region a zdokumentujeme alespoň ty, které jsou dochované nebo přetvořené. Budou tam i seznamy padlých a také přehled vyznamenaných vojáků. Bude to ještě znamenat mravenčí práci, která ale může být užitečná těm, kdo budou hledat svoje předky a pracovat na svém rodokmenu.

Autor: Martin Moštěk

5.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Venuše z Pavlova.

V Archeoparku Pavlov vystaví originální venuši. Sošku starou téměř 30 tisíc let

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Jižní Morava – Ve volebních komisích zasedá Monika Smetanová už asi šest let. „Prošla jsem už řadou obcí a v každé komise funguje trošku jiným způsobem. Vždy záleží na předsedovi, jak si vše zorganizuje,“ zmiňuje žena z Brna, která se ve členství v komisi dostala přes svou matku. Působí totiž v jedné z politických stran a svou dceru do komise při volbách nominuje.

OBRAZEM: Rekordní výstava hub ukazuje 250 druhů včetně vzácného hřibu borového

Znojmo – Tradiční výstavu živých hub hostí od pondělního odpoledne mázhaus Domu umění na znojemském Masarykově náměstí. „Výstavu letos pořádáme už popáté a díky spolupráci ochotných pomocníků představujeme také rekordní množství druhů hub, celkem dvě stě padesát,“ řekl spoluautor výstavy, botanik pořádajícího Jihomoravského muzea ve Znojmě, Radomír Němec.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení