Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kaman: Není možné, aby zakázky dostávaly stejné firmy

Znojmo /ROZHOVOR/ - Lídra Unie pro Znojmo Radomíra Kamana mrzí, že znojemští architekti nedostávají ve městě více příležitostí. Nezdají se mu ani výsledky městských soutěží na stavební firmy.

23.9.2010 26
SDÍLEJ:

Známý znojemský architekt Radomír Kaman kandiduje jako jednička Unie pro Znojmo. Foto: Archiv

Jeden z nejznámějších znojemských architektů, letos dvaapadesátiletý lídr Unie pro Znojmo Radomír Kaman vystudoval fakultu architektury v Brně. V oboru pracuje od roku 1983, podniká od roku 1990. „Ve firmě Znojmoprojekt zaměstnávám šestnáct lidí, z toho dvanáct projektantů,“ říká Kaman.

Ve Znojmě je podepsán třeba pod vilou bývalého prezidenta hokejového klubu Jaroslava Vlasáka, nebo pod komplexem budov v areálu Excalibur City. „Toho jsem si hodně vážil do doby, než to polili šlehačkou a posadili tam rytíře na koních a draky. Povedl se nám Ústav sociální péče v Tavíkovicích. Dělali jsme hotely, restaurace a interiéry a asi padesát Kauflandů po celé republice a na Slovensku. To byla především výborná práce pro moje zaměstnance. Kromě toho jsme autory řady obchodních center v Ostravě, Hodoníně, Zlíně, Plzni a teď jedno chystáme i v Jihlavě. Minulý rok jsme dokončili velké obchodně společenské centrum v Praze. Firma má průměrný roční obrat mezi dvaceti a třiceti miliony. Nejvíce jsme měli šedesát milionů. Takových kanceláří moc není. Rozhodně nekandiduji proto, abych měl od Znojma městské zakázky,“ dodává Kaman.

V komunálních volbách kandidujete poprvé?
Už jsem kandidoval v minulém období, a to rovněž za Unii pro Znojmo patřící pod stranu US-DEU (Unie svobody – Demokratická unie). Ta ale na konci roku skončí. Na naší kandidátce je asi devět straníků právě z US-DEU, ostatní jsou nestraníci.

Na rozdíl od jiných stran o vás zatím není moc slyšet. Jak bude vypadat vaše kampaň?
Domluvili jsme se, že půjdeme slušnou formou, chceme navazovat na dobré věci. Prezentovat se budeme letáky, billboardy… Chceme hlavně, aby si lidé přečetli, co chceme pro město udělat a rozhodli se sami.

Můžete stručně představit svoji kandidátku?
Chtěl jsem, aby na ní byli slušní, nekontroverzní lidé. Myslím, že se to povedlo. Jsou tam úspěšní podnikatelé, lékaři, učitelé… Domlouval jsem se i s některými kolegy – stavaři. Ti ale nakonec kandidovat nechtěli. Báli se, že kdyby neuspěli, mohlo by je to úplně odstřihnout od městských zakázek. Takový strach já nemám. Za posledních deset let jsem ve Znojmě nedělal prakticky nic, kromě rozšíření hřbitova.

Myslíte si, že je chyba, když je podnikatel silně vázán na zakázky konkrétního města?
Stoprocentně. Hrajete na malém hřišti a když pak chcete expandovat dál, nemáte zkušenosti.

Zúčastnil jste se se svojí architektonickou kanceláří nějaké městské soutěže?
Před dvěma roky jsme byli vyzvaní do architektonicko-urbanistické soutěže na řešení Komenského náměstí. Od té doby se odmítám znojemských městských tendrů účastnit.

Proč? Bylo všechno dopředu dohodnuté?
Nevím. Podívejte se ale na všechny významné architektonické zakázky ve Znojmě. Dělají je brněnské firmy. Ať už jde o Horní a Václavské náměstí s přilehlými ulicemi, nyní Komenského náměstí s okolím, nové autobusové nádraží… Pár nějakých drobností dělají Znojmáci. Osobně mi to vadí, naše kancelář je velká a dělá po celé republice. Před rokem a půl jsme zvládali projektovat díla v hodnotě dvě a půl miliardy korun. A Znojmo udělalo za čtyři roky za jednu miliardu…Myslím si, že je ve Znojmě více šikovných architektů, kteří by pro Znojmo měli dělat.

Mrzí vás to jako Znojmáka?
Určitě. Místní architekti ve Znojmě žijí, vědí lépe, co je kde potřeba. Nynější rekonstrukce jsou strašně neosobní. Ať už jde o Horní náměstí, nebo náměstí Komenského.

Jak dlouho děláte v oboru?
Od roku 1983. Od té doby se město velmi změnilo v dobrém slova smyslu, ale myslím si, že se mohlo změnit i více. Jestliže se dnes někdo chlubí tím, že získal miliardu, tak je to špatně. To je přeci jeho povinnost. Je to jeho práce, za kterou bere peníze. A jeho odpovědnost k lidem, kteří jej volili. Mrzí mě naopak, že se dělají jen věci, které jsou vidět. A že je dělají dvě, tři firmy, které se pořád točí dokola. Jestli se dělá dvacet soutěží a pořád vyhrávají dvě firmy, tak je to zavádějící, není to možné. Přeci občas musí vyhrát někdo jiný. Z toho pohledu jsem pro daleko širší zveřejňování informací o veřejných zakázkách, větší informovanost a průhlednost. V transparentním výběrovém řízení musím vybrat tři nejlepší firmy, a pokud mi to zákon dovolí, s těmi pak ještě třeba mohu licitovat o ceně, aby výsledná suma pro město byla ještě nižší. Proč se třeba řetězce a investoři netlačí více do podmiňujících investic potřebných pro město. V jiných městech se to děje a ty firmy na to mají peníze. Čtrnáct let dělám se zahraničním investorem a zažil jsem spoustu těchto požadavků.

Jaká je vaše zkušenost s městskými zakázkami jinde?
V řadě měst to funguje jinak. Jsou tam opatrnější, z investora se snaží vyždímat maximum, ve spoustě míst mají velkou váhu odborné komise. To tady není. Já jsem třeba členem stavební komise a to je přehled ztraceného trapného času. Řešíme třeba, jestli město může dát souhlas se zřízením věcného břemene na deset metrů elektrické přípojky. Kvůli tomu tam přeci nemusíme sedět.

Jak se vaše uskupení dívá na prodej městských bytů?
My jsme zkusili oslovit banky, zda by byl zájem z jejich strany se privatizace bytů účastnit a zda by za transakcemi stály i finančně. Bylo nám řečeno, že ano. Vybrat by se však muselo ve výběrovém řízení. Společně jsme spočítali, že by se metr čtvereční městského bytu měl prodávat zhruba za sedm a půl tisíce korun, což vychází kolem půl milionu za třípokojový byt. Po zaplacení této částky by už ale řada lidí nemusela mít na žádné další opravy. Proto chceme byty prodat, ale z těch peněz by město zase poměrnou část investovalo zpět do oprav. Vyměnila by se okna, zateplily domy, opravily fasády, chodníky v okolí, silnice, parkoviště a vysadila se zeleň. Dala by se tím práce místním firmám a lidem, město by zkrásnělo a bydlící by byli spokojení. Ale protože město nemůže investovat do cizího majetku, muselo by to jít naopak. Tedy uzavřely by se smlouvy o smlouvách budoucích, dům by se za městské peníze a dotace opravil a pak se prodal. To vše by byl dlouhodobý proces. Proto by tam měla figurovat banka. Ta by byla schopná na základě smluv o smlouvách budoucích a spoluvlastnictví na konkrétních nemovitostech revitalizace jednotlivých domů financovat a pak i bydlícím nabídnout možnost půjček na nákup bytů. V případě banky jako instituce by naprosto odpadla i možnost korupce. Tam by to prostě nešlo.

Jaké by byly vaše případné investiční priority ve Znojmě?
Naše snaha by měla směřovat k tomu, aby Znojmo bylo statutárním městem. Toto má spoustu výhod a to nejenom finančních.

Je potřeba nachystat plochy pro investory. O tomto se hovoří již aspoň deset let.
Chtěli bychom dát dohromady dopravu ve městě, dodělat obchvat. Chceme se zasadit o to, aby mezi Znojmem a Příměticemi nevznikla mimoúrovňová křižovatka. To by vypadalo příšerně. Navíc si myslím, že je doba na levnější řešení. Třeba na velký kruhový objezd. My už jsme toto řešení tlačili v komisi, ale ve vedení města nebyla chuť se tím zabývat. Další věcí jsou cyklistické stezky. Ty buď chybí, nebo vedou odnikud nikam. Rádi bychom jim dali systém, propojili je po celém městě a vedli je dál do Rakouska, do Podyjí a třeba až do Mikulova. Je potřeba zintenzivnit zeleň ve městě.
Ve Znojmě by se něco mělo udělat i se sportem. Klidně by se mohl i více finančně podporovat. Je to pro mládež, pro pobavení lidí… Firmy, které dostávají městské zakázky, by měly sponzorovat sportovní kluby. Fotbalový stadion, především jeho okolí, by se mělo zrevitalizovat. Nedá se tam zaparkovat, šla by tam postavit odlehčovací hala…Opravit by se měl i zimní stadion. K zastřešení vybízí plovárna u Louky, na volné ploše u starých bazénů u městských lázní by se dal postavit akvapark. Ale poměrně podrobně to máme popsané v našem volebním programu.

Co říkáte na to, že ve Znojmě kandiduje čtrnáct uskupení?
Ve městě není něco v pořádku. Vemte si, že se našlo čtrnáct krát třicet lidí, kteří tu chtějí něco změnit…

Jsou strany nebo lidé, se kterými byste nešel do koalice?
Jsem typický pravičák a vždycky jsem volil ODS. Komunální politika není o stranách, ale o lidech. A nezáleží na jejich zařazení. Myslím si, že vše se začne vyvíjet hned po volbách podle rozložení mandátů. Pokud uspějeme, budeme si vybírat, hlavně bychom chtěli spolupracovat s pracovitými lidmi, kteří mají zájem o rozvoj města a ne o svůj osobní. Určitě nás zajímají mladí lidé, se kterými je radost pracovat. Rozhodně si ale nedělám ambice na starostu. Když nic jiného, tak chceme být alespoň fungující opozicí. Aby si vedení nemohlo dělat, co chce.

Autor: Daniel Smola

23.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:
Znojemští Orli.

Orli dvakrát vedli, přesto s Fehérvárem v prodloužení padli

Své ano si zamilované páry ve Veselí nad Moravou řeknou v reprezentativně upraveném prostředí nádvoří tamního městského úřadu.

Svatby v novém. Bývalý rajský dvůr ve Veselí ozdobí fontána i květinová stěna

Kotlíkové dotace: zbývá jen polovina peněz, lidé už zažádali o 63 milionů

Jižní Morava - Už 634 Jihomoravanů si od pondělí požádalo o dotace na ekologičtější kotle. V pátek o tom informovala mluvčí krajského úřadu Monika Brindzáková. „Z celkové částky 135,6 milionů korun jsme dostali žádostí na zhruba třiašedesát milionů. Kdy peníze vyčerpáme, nelze odhadnout,“ sdělila.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Celníci objevili dvě nelegální herny. Od začátku roku zabavili přes sto automatů

Blanensko – Víc než sto zadržených herních automatů a hotovost ve výši téměř padesát tisíc korun a padesát eur. To je výsledek kontrol, který od začátku roku provedla Celní správa v Jihomoravském kraji.

V kůži archeologů. Lidé si vyzkouší práci s detektorem kovů

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ - Prohlédnout si naleziště i historické předměty mohou v sobotu lidé na jižní Moravě. Instituce v celém kraji oslaví Mezinárodní den archeologie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení