Nikdo neopraví kapající kohoutek, střechu nebo nepostaví dům. Podle některých odborníků taková situace na jižní Moravě hrozí, pokud se na řemeslné obory nezačnou opět hlásit studenti. Již nyní je přitom řemeslníků málo.

Kvůli jejich nedostatku čekají lidé na služby stavebních firem klidně i několik měsíců. „Máme již zamluvenou práci asi na tři měsíce dopředu, čekací lhůty jsou běžné,“ potvrdil Radek Pavlačka, který vlastní stavební firmu působící na Hodonínsku. V některých regionech jsou čekací lhůty i delší.

V budoucnu může být ještě hůř. Například na obor klempíř nenastoupil v posledních dvou letech na vyškovskou Střední odbornou školu vůbec nikdo. A podle aktuálních údajů nenastoupí ani příští školní rok. Ředitel školy Petr Hájek varuje, že hrozí systémový kolaps. „Hovořím také s řediteli škol v jiných regionech a jejich situace je podobná,“ řekl.

Za posledních pět let se nabídka škol v Jihomoravském kraji nijak významně nezměnila. „Ze základních škol vycházejí velmi slabé populační ročníky, školy často bojují o každého žáka,“ sdělil mluvčí kraje Jiří Klement.

Kteří řemeslníci chybí na jižní Moravě

Chybí především klempíři. Například na vyškovskou odbornou školu na tento obor za poslední dva roky nenastoupil vůbec nikdo.

Chybí také pokrývači, zedníci a instalatéři.

V minulosti v Jihomoravském kraji zcela skončila například výuka oborů krejčí a sklenář. Nedaří se otevřít ani obor slévač a modelář, který byl na základě požadavků zaměstnavatelů zapsán do rejstříku škol.

Zájem klesá i o jinak preferované obory obráběč kovů nebo operátor skladování.

Nejen že je absolventů málo, při nízké nezaměstnanosti a dobré situaci na pracovním trhu navíc více zvažují, jak pracovat. Podle Pavla Hermana z Vyškova je běžné, že řemeslníci mění práci kvůli lepším pracovním podmínkám. „Z naší rodinné firmy například odešel zaměstnanec do fabriky. Místo pracné činnosti tam stroj svařuje za něj. Vydělává třicet tisíc korun hrubého měsíčně,“ řekl.

Že je situace vážná, připustil i Petr Michal z Hospodářské komory České republiky. „Nemyslím ale, že je dobré nahnat děti do technických oborů silou. Třeba by je i dokončily, ale jestli by v oboru zůstaly, není jisté,“ poznamenal.

Podle něj je dobré soustavně řemesla podporovat a ukazovat na atraktivní obory, které řemeslníky dobře uživí.

Zástupci škol s ním nesouhlasí. „Zmíněné už děláme posledních pět let a prakticky s nulovým výsledkem,“ namítl ředitel školy Hájek. Dodal, že je načase hovořit o změnách předpisů. Například zpřísnit přijímací testy na gymnázia.

Že je přirozeným zájmem státu, aby společnost tvořilo co nejvíce vzdělaných, si naopak myslí Ondřej Kania, který provozuje soukromé gymnázium. „Navíc až nastane hospodářská krize, následky ponesou především absolventi řemeslných oborů. Dramaticky navyšovat jejich počty by tedy nemuselo dopadnout dobře,“ řekl.