Představitelé města chtějí brzy svolat jednání odborníků, aby pak znovu rozhodli, zda a jak dokončí obnovu prozatím anonymní stély uprostřed náměstí.

„Rada zevrubně diskutovala, jak v této záležitosti postupovat dál. Uvědomujeme si, že rozhodujeme o podobě pomníku na velmi dlouhou dobu dopředu. Proto jsme se dohodli, že do rozhodování zapojíme širší veřejnost a to konzultací lidí z politické i odborné sféry,“ sdělil mluvčí rady, lidovec Pavel Jajtner.

Rozhodnutí svolat schůzku zástupců města a dalších aktérů či rádců v dlouhém sporu označil za pozitivní krok vpřed.

Lidovecký radní naznačil i svůj pohled na věc. „Sám za sebe mohu říct, že předpokládám, že nedojde k naplnění varianty, která by znamenala odevzdání nápisů a atributů do muzea,“ uvažoval radní.

Na mrtvém bodě

Pokyn úředníkům připravit podklady pro předání již vyrobených bronzových německých nápisů a ornamentů do Jihomoravského muzea, schválila rada ještě pod taktovkou bývalého sociálnědemokratického starosty Zbyška Kaššaie letos v polovině roku. Celá věc od té doby fakticky zůstává na mrtvém bodě.

Německé nápisy připomínají osud rodáka ze Ctidružic, který po dlouhé vojenské kariéře v řadách rakouských polních myslivců, oceněné řadou vyznamenání, padl v roce 1848 u Vicenzy. Svou velkou osobní statečností významně přispěl k vítězství Rakušanů. Stavbu pomníku inicioval o několik let později výbor představitelů tehdejšího veřejného života města.

Nový starosta, rovněž sociální demokrat Vlastimil Gabrhel, zatím o možnostech dalšího vývoje odmítá spekulovat. „Kolem celé věci je mnoho názorů. Nikdo z radních není odborník, proto jsme se dohodli, že odborníky oslovíme, pozveme a vyslechneme. Nechceme nic uspěchat, ale nejprve celou věc na základě historických argumentů dobře uvážit,“ řekl starosta.

K dalšímu jednání o pomníku řekl jen tolik, že by mělo následovat brzy. „Ladíme termín, aby mělo v danou dobu čas vedení města i radní, kteří projeví zájem. Zřejmě schůzku svoláme před některým z nejbližších zasedání rady. Osobně si chci v první řadě vyslechnout relevantní názory, podle nich se budu teprve rozhodovat. V téhle záležitosti nejde o nějaké osobní preference. Musíme se chytit historického podkladu,“ podotkl Gabrhel.

Zopakovat své argumenty se chystá historik znojemského muzea a zastupitel opozičních občanských demokratů Jiří Kacetl.

„Jsem především rád, že se představitelé města k rozhodování o pomníku vrací. Jsem připraven obhájit ideovou podstatu projektu, na které neshledávám nic závadného. Vedle argumentace, kterou jsem opakoval již mnohokrát, mohu odkázat i na široce zastoupenou diskuzi zástupců různých pohledů a sdružení, kterou loni v létě hostil Okrašlovací spolek. I ta tehdy vyzněla převážně pozitivně,“ uvedl Kacetl. Stálé odkládání schválené a zaplacené akce podle něj dovádí město na hranu zákona.

Ke cti legií

Neformální mluvčí odpůrců obnovy pomníku do historicky původní podoby Vítězslav Jurásek se předem nechal slyšet, že za správnou považuje v první řadě obnovu pomníku do podoby z dvacátých let minulého století. Tehdejší vedení města nechalo odtesat původní nápisy a pomník přeznačilo k oslavě vzniku samostatného československého státu a ke cti legií.

„Tehdejší rozhodnutí zastupitelů a vedení města nikdo nezrušil. Pokud a dokud je nynější zastupitelé nezmění, na což mají právo, musí se držet původního usnesení. Původní podoba pomníku glorifikovala c. a k. rakouskou armádu, k tomu se odmítáme vracet,“ řekl Jurásek.

Přiklonil se přitom k myšlence poslat hotové artefakty do muzea. „Mohly by se hodit do nějakého koutku věnovaného právě Kopalovi. Takto spojené s jeho osobností a zasazené do rámce doby by nám nevadily,“ dodal Jurásek.