„Úpravy pomníku, pojatého jako oslava vítězství při vzkříšení české státnosti, vzniku republiky a pocta československým legionářům, schválili a z rozpočtu města uhradili městští zastupitelé už v roce 1923. Devět členů minulé městské rady nemělo právo protivit se stále platnému usnesení našich předků,“ zlobil se Jurásek.

Kacetl připomněl, že pomník prošel vývojem, odrážejícím dramatické dějiny minulého století. „Úprava pomníku z třiadvacátého roku byla výsledkem kompromisu. Přispěním například tehdejšího kustoda muzea Antona Vrbky neprošly radikální návrhy, požadující nahradit Niké na vrcholu pomníku českým lvem. Při své přednášce dobové okolnosti a vývoj kolem pomníku popíši podrobně. Včetně nejnovějších zjištění, že ještě v osmatřicátém požadovali národní demokraté a národní socialisté jeho demolici a nahrazení pomníkem Masarykovi,“ uvedl historik znojemského muzea.

Připomněl současně, že k návrhu na rehabilitaci pomníku v jeho původní historické podobě se přiklonili památkáři.
Juráskovi se pomník nelíbí z ideologických důvodů. „Je to glorifikace rakouské armády, která byla nástrojem udržování staletého područí řady národů. Žádnou z mnoha válek, kterou vedla, nelze označit za spravedlivou,“ argumentoval Jurásek.

Kacetl to považuje za špatné pochopení smyslu pomníku. „Důvody, proč můžeme být na plukovníka Kopala, jako rodáka z našeho kraje, hrdí, budou jedním z témat mé přednášky. Za zmínku stojí už to, že svůj vojenský věhlas získal zejména v bojích rakouské armády za napoleonských válek, kdy vlastně hájil svou vlast proti francouzské agresi,“ podotkl Kacetl.

Přednáška o životě Karla Kopala a osudech jeho pomníku začne dnes v sedm hodin večer v sále Domu umění.