Majitel i ochránci přírody si od opatření slibují, že koupajících bude méně. „Zaplatila jsem pětašedesát korun za tři hodiny, není to tak moc,“ sdělila například Kamila Hlaváčková. Kdo přijede jen na hodinu, platí pětačtyřicet korun. Časy koupajícím ale nikdo nekontroluje, vše je na slušnosti a ohleduplnosti příchozích.
Loni byl nápor návštěvníků opravdu masivní, auta stála, kde neměla a komplikovala dopravu v obci. „Byl to problém. Nyní je koupání zpoplatněné nově teprve od pátku, jaký bude mít vliv, nedokážu říct. Byli bychom pochopitelně rádi, kdyby návštěvníků ubylo,“ sdělila Deníku mašovická starostka Martina Pelánová s tím, že zpoplatnění je záležitostí vlastníka lomu.
Více než dvanáct let je majitelem Stanislav Kacetl. Koupil ho tehdy za tři miliony korun, kolem vysázel stromy a místo oplotit nechtěl. Během loňského léta se kvůli náporu koupajících voda poprvé zkazila nad únosnou mez. „V zadní části jezera se vytvořil zelený potah a bílá pěna, a proto jsem se po konzultaci s úřadem Jihomoravského kraje, s odborem životního prostředí a vedením Mašovic rozhodl změnit svůj dosud neaktivní přístup majitele. Mým cílem je zlepšit kvalitu vody, mít kultivované okolí, snížit nekontrolovanou návštěvnost a ve finále mít pokryté i náklady,“ řekl pro regionální týdeník Znojemsko Stanislav Kacetl. Deníku se s ním spojit nepodařilo.
play_fill
Lom dobře zná například i Vojtěch Smola a loňský zelený povlak také zaznamenal, a to poprvé za deset nebo patnáct let. Dříve klidné místo se podle něj změnilo zejména v obobí covidu, kdy byl vstup na koupaliště a plovárny regulovaný. V létě tam byla doslova hlava na hlavě. Návštěvníci navíc vykonávali potřebu, kde se jim zachtělo. Nyní již přibyly u lomu toalety. „Když si chci užít klid, zajdu si tam zaplavat až večer. Stejně se chovají i místní. Vykoupou se, usuší, pobudou na břehu a jdou pryč. Podobné je to u spousty cyklistů, kteří jedou kolem a místo znají," sdělil Smola. Poukázal ale na rodiny s nafukovacími matracem a dalšími vodními plavidly, které tráví u lomu půl dne. „Všude jsou přitom cedule, že koupání nikdo nezakazuje, ale omezené je použití krémů. Což při dlouhém pobytu na slunci jistě nikdo nedodržuje," uvažoval.
Doufá, že poplatek návštěvnost zreguje, i když je zároveň přesvědčený o vynalézavosti lidí, jak se jeho zaplacení vyhnout. Do lomu míří často i potápěči nebo mimo hlavní sezonu otužilci.
Zhruba mezi lety 1977 až 1999 těžila na místě kámen společnost Českomoravský štěrk. Po ukončení těžby se společnost pustila do rekultivace lomu, který nechala zaplavit spodní vodou.
Přírodní památka
V roce 2005 bylo místo vyhlášené přírodní památkou označenou jako Evropsky významná lokalita. Je domovem vzácných čolků včetně chráněného čolka dravého. Plán péče pro přírodní památku platí do 31. 12. 2028, jak připomněl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Znojmě František Hušek.
Současně Agentura ochrany přírody a krajiny vydala souhrn doporučených opatření. Podle Huška z nich vyplývá, že koupání v jezeře v letním období v omezené míře nemá vliv na předmět ochrany. „K vyjádření ohledně zpoplatnění koupání v jezeře ale není odbor životního prostředí městského úřadu kompletentní," podotkl Hušek.
Ochrana lomu souvisí mimo jiné s výskytem čolka dravého. Podle zoologa Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonína Reitera právě čolka návštěvníci nijak neohrožují. „V hlavním jezeře se totiž nerozmnožují," podotkl Reiter.
O tom, že situace v lomu může být ale problematická, dobře vědí krajští úředníci, kteří se zabývají ochranou přírody. „V jezeře, spíše než lidé, vadí obojživelníkům ryby, které se zde ale obtížně potlačují, vodu totiž nelze vypustit. Pozice státní ochrany přírody není vůbec jednoduchá, bohužel nemáme jednoznačné argumenty, na základě kterých by se tato zvýšená návštěvnost mohla omezit nebo případě zakázat. To znamená prokázat, že dochází k poškozování přírodní památky ve vztahu k chráněným obojživelníkům," sdělil mluvčí Jihomoravského kraje Petr Holeček.
Jak upozornil, zvláště chráněné území by nemělo sloužit jako veřejné tábořiště, veřejné záchodky a úložiště odpadků. „Lokalitě neprospívá, že ji na různých webových stránkách propagují a doporučují ke koupání. Už to není koupání jen pro místní. O letních prázdninách převažují lidé na dovolené, kteří se zde zdržují déle, než by bylo vhodné, což přináší zmíněné problémy," shrnul Holeček.
Krajský úřad má za sebou řadu jednání za účasti vlastníka pozemků, zástupců obce a zástupkyní obyvatel z okolí. „Aktualizovali jsme informační panel o Mašovickém lomu a doplnili pravidla chování. Situace v té době vlastníka nijak zvlášť neznepokojovala, což byl pravý opak místních lidí a obce. Změna v přístupu nastala po loňské sezóně, kdy se začala kazit voda. S vlastníkem jsme společně řešili jednotlivé prvky přírodního koupaliště. Na mysli mám toalety, odpadkové koše, stánek pro obsluhu i parkoviště a jejich nejvhodnější umístění včetně podoby návštěvního řádu lokality," sdělil Holeček.
Inspirací pro krajské úředníky byla přírodní památka Lom Janičův vrch v Mikulově, kde Správa chráněné krajinné oblasti Pálava řešila naprosto stejné problémy spojené se zvýšenou návštěvností. Vysoutěžili správce lokality, který v letní sezoně v omezenou dobu vybírá vstupné, hlídá počet návštěvníků a kontroluje nastavená pravidla chování. „Takto situaci řeší od roku 2020. A byl to krok správným směrem," poukázal mluvčí kraje.
O nutnosti regulace je přesvědčená například i Petra Coufalová, která ale lom využívá nejčastěji mimo hlavní sezonu. „Mám ráda otužování a místo je perfektní i v zimě. Nynější vstupné tedy neřeším, ale počet lidí by regulovat měli. Pokud vím, třeba v lomu v Mikulově je vstupné o dost dražší," poukázala Coufalová.
Lidé tam podle ceníku na webu zaplatí sto padesát korun za tři hodiny. Najednou jich může být v lomu sto. Stejně jako v Mašovicích by tam neměli návštěvníci používat neekologické opalovací krémy.
play_fill
Na místě roste i řada zajímavých rostlin. „Vodní rostliny dokáží přežít i v místech, kde se koupou lidé, to nakonec vidíme třeba na kaolince mezi Příměticemi a Únanovem," poukázal botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec.
Samotný pohyb lidí tedy podle něj nemusí být limitem, některé druhy rostlin však omezuje obsah živin ve vodě. „Lom v Mašovicích patřil k čistým vodním plochám s nízkými obsahy živin s potenciálem výskytu vzácných vodních rostlin jako je například rdest maličký. Druhy se sem postupně dostávají díky vodním ptákům, jejichž nohy slouží rostlinám jako taxi. Ne všude se však vzácným druhům vyhledávajícím čisté vody daří, na Znojemsku spíše skončí na vodní nádrži s vysokým obsahem živin, kterých tu máme v zemědělské krajině spoustu. V takových místech populace konkurenčně méně schopných druhů jako je třeba rdest maličký nebo masožravá bublinatka jižní snadno zanikne," upozornil Němec.
Mašovický lom je mimo Národní park Podyjí a není ani v ochranném pásmu. Důvodem byly obavy, že by tehdy ještě fungující těžba v lomu znemožnila ustanovení parku. Příroda Podyjí má nejvyšší ochranu od roku 1991 a kámen zde Českomoravský štěrk těžil ještě dalších osm let.
