„Důvodem pro vydání nesouhlasného stanoviska jsou v první řadě nesouhlasná vyjádření Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Rada kraje Vysočina jako jeden z důvodů nesouhlasu ve svém usnesení uvádí negativní ovlivnění krajinného rázu přímo sousedících obcí Vysočiny,“ uvedla v odůvodnění stanoviska vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková.

Poukázala také na zvýšení hlučnosti, před kterým varovala krajská hygienická stanice. Úředníci vzali v potaz i nesouhlas části veřejnosti. „Stanovisko v rámci posuzování vlivu na životní prostředí není rozhodnutí, ale podklad pro další řízení. Připravit v takovém případě žádost o stavební povolení je mimořádně těžké, záležet ale bude na tom, jak by rozhodoval příslušný stavební úřad,“ dodala vedoucí.

Zástupci ČEZu zatím o případném dalším postupu mluvit příliš nechtějí. „Oficiální cestou jsme zatím žádné vyjádření nedostali, proto celou věc nechceme zatím blíže komentovat. Se stanoviskem se po doručení musíme nejprve důkladně seznámit,“ uvedl manažer komunikace skupiny obnovitelných zdrojů elektrárenské společnosti Martin Schreier.

Proti projektu protestovalo téměř tři sta lidí z Rešic a Horních Dubňan. Podepsali petici adresovanou krajskému úřadu, kterou sepsal Petr Klohna.
„Původně jsem sice s projektem souhlasil, ale pak jsem zjistil, že vedení obce mlží a dostatečně neinformuje. Začal jsem se o celou problematiku více zajímat. Nakonec jsem musel změnit názor. Obešel jsem celou vesnici, lidem jsem vysvětloval, jak se věcí mají a zjistil jsem, že asi osmdesát procent obyvatel je proti větrníkům,“ řekl Klohna.

Stanovisko kraje ho potěšilo. „Jsem spokojený, i když jde zatím o poloviční výhru. Doufám, že stejně rozhodnou i o dalších posuzovaných větrnících,“ dodal Klohna.

Rešické zastupitelstvo se záměrem souhlasilo. Původně se opíralo o mínění většiny lidí v obci. „Zastupitelstvo se stavbou souhlasilo na žádost investora a také na základě ankety, v níž tehdy s projektem souhlasilo sedmdesát procent lidí. Určitý odpor se zdvihl až později,“ řekl místostarosta Rešic Petr Grasgruber.

Potvrdil současně, že ČEZ svou žádost doprovodil nabídkou finančních příspěvků pro obec. „Pro obec by to byl přínos, který by za dvacet let životnosti elektráren mohl dosáhnout nějakých třiceti milionů korun. Část peněz bychom lidem věnovali například prostřednictvím zlevněných poplatků za odpad či podporou sportovního oddílu a Osvětové Besedy. Další peníze bychom použili na investice,“ vysvětloval místostarosta.

Další postup je nyní podle něj v rukou ČEZu. „My se dál angažovat nebudeme. Je to už věc investora, jak se rozhodne,“ řekl místostarosta.