Lidé, nevypouštějte do kanalizace odpad, který tam nepatří. Můžete být potrestáni, a navíc hrozí, že vám zvýšíme vodné a stočné. Čistění ucpané kanalizace totiž stojí statisíce korun! Takto varuje nejen obyvatele Krhovic starosta vesnice Martin Major. Proč?

„Stalo se totiž, že někdo nedávno vylil do kanálu odpad zřejmě z pálení ovoce, možná i nelegálního. Prostě nějaký dobrák vypálil meruňky či mirabelky a pecky pak vylil u nás ve vesnici do kanálu,“ uvedl Major.

Znojemskému deníku Rovnost starosta řekl, že to nemusel být nutně člověk z Krhovic. „To opravdu nevím. Mohl to být kdokoli. Od nás, z Valtrovic, odkudkoli z okolí. Následné odstranění havárie, kterou museli řešit lidé z vodárenské společnosti stálo, pokud vím, dvacet tisíc korun. To se v konečném důsledku může projevit v ceně vodného a stočného,“ varoval starosta.

Tradiční zkušenosti s odpadem, který do stoky nepatří a ucpává kanalizaci, mají lidé ze znojemské Vodárenské akciové společnosti. „Bohužel, lidé do kanalizace vyhodí naprosto cokoli. Od dětských plenek přes hadry po stavební suť. Potíž je v tom, že viníka musíme chytit při činu. To se nám často nedaří. Odpad pak končí na čerpacích stanicích. V případě Krhovic šlo už o havárii. Jinak provádíme pravidelné preventivní kontroly,“ naznačil ředitel znojemské vodárenské společnosti Zdeněk Jaroš.

Vyhozené statisíce

Vodárenská společnost vynakládá ročně stovky tisíc korun na čistění kanálů od různého komunálního odpadu. „Ročně k podobným případům ucpané kanalizace vyjíždíme deset až patnáctkrát. Každý takový zásah stojí okolo dvaceti tisíc korun,“ sdělil manažer kanalizací a čistíren odpadních vod Pavel Houšť.

Odpad z Krhovic putoval až do čerpací stanice v Hodonicích. „Jednak se ucpal výtlak za Krhovicemi a část odpadu došla až do čerpačky v Hodonicích. Díky elektronickému systému jsme zjistili, že nám voda stále stoupala místo aby klesala,“ přiblížil Houšť.

V případě Krhovic na vyčistění dělali čtyři chlapi celý den. „Šli šachtu od šachty a zjišťovali, kde se to ucpalo. Museli jsme rozebrat čisticí armatury v šachtách a tlakem vody jsme ucpávku vyčistili,“ dodal Houšť. Dodal, že lidé jsou schopni do kanalizace vyhodit kde co.

„Setkáváme se třeba s odpadem po stavební činnosti. V kanálech jsou třeba kusy cihel. Největším nešvarem současnosti jsou však netkané textilie. Třeba plenky. Ty se narozdíl od papíru nerozloží. naopak. Když nasají vodu, drží pevně pohromadě. Když se pak dostanou do čerpadla, namotá se to do něj nebo se zachytí někde v ohybu výtlaku,“ zakončil Houšť.

Pecky, které zůstanou po pálení ovoce, lze přitom podle odborníků s úspěchem použít například k topení v domácnosti. Potvrdil to například majitel známé znojemské pálenice Jiří Novák. „Pokud ovoce odpeckovávám, dělám to před zákazníkem a vracím jim to. Jinak to ani dělat nebudu. Ale usušené pecky lze úspěšně použít jako topivo. Mají solidní výhřevnost, díky oleji, který jádra obsahují i dobře hoří. Jen trochu střílejí,“ naznačil Novák.

Kdo pálí?

Jestli někdo v Krhovicích nebo v okolí pálí načerno, není zatím jasné. Policie ani celníci aktuálně žádné nelegální pálení nevyšetřují. „Na Znojemsku v těchto dnech nemáme zjištěnou žádnou nelegální výrobnu destilátu,“ potvrdila mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková.