Sto let od založení oslavilo loni muzeum v Moravském Krumlově úspěšnou výstavou. Nyní na sbírky padá prach a město marně hledá odborníka, který by instituci spravoval. Nejsou lidi, říká krumlovský místostarosta.

„Archeoložka, která v muzeu pracovala, odešla do Znojma. Sbírky jsme prozatím zakonzervovali a hledáme člověka, který by se o ně dobře staral a věnoval se přípravě výstav. Bohužel, výběrové řízení, které jsme vypsali, nemělo výsledek. Tři uchazeči nám postupně odmítli,“ uvedl místostarosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Alena Hrbáčková, která je nyní archeoložkou Jihomoravského muzea ve Znojmě, pracovala v Krumlově skoro tři roky. „Hodně jsem spolupracovala se školami a školkami, za bývalé ředitelky kulturního střediska jsme dělaly hodně společných akcí i s pracovnicemi střediska. Připravily jsme úspěšnou výstavu ke sto letům muzea, vydaly jsme i kvalitní sborník, který ale bohužel není v prodeji,“ vzpomínala na svou činnost v Krumlově Hrbáčková.

Do znojemského muzea odešla z několika důvodů.

„Byla jsem v muzeu sama, slibovaného spolupracovníka jsem nedostala. Přechod do Znojma nabízel i profesní růst a také lepší finanční ohodnocení,“ řekla archeoložka.

Podle jejího názoru přispělo platové zařazení, které nebere zřetel na vysokoškolské vzdělání, k tomu, že výběrové řízení nepřineslo výsledek. Místostarosta Třetina vidí problém spíš v tom, že Krumlov nenabízí archeologům mnoho zajímavé práce v terénu.

„Potřebujeme hlavně člověka, který by se dokázal s náležitou znalostí starat o sbírky, věnoval se výstavám. Není to práce, kterou by mohly dělat pracovnice kulturního střediska, které nemají náležité odborné znalosti. Ovšem příliš příležitostí k tomu, aby tady vykopávali Hedviky a Venuše, archeologové nemají,“ podotkl Třetina.

Hrbáčková soudí, že záleží na tom, jakou péči bude město muzeu věnovat. „Město by mělo muzeum považovat za jednu ze svých priorit. Má bohaté sbírky, o které je třeba pečovat podle zákonných předpisů. Pokud by mělo muzeum malý tým schopných lidí, nechyběl by velký potenciál rozvoje,“ uvedla Hrbáčková.

Podle ní by dobře obsazené krumlovské muzeum mohlo zpracovávat projekty s brněnským Anthroposem, pořádat vycházky, spolupracovat se školami.
Uzavřená instituce mrzí i regionální badatele. „Sbírky v Krumlově jsou na město jeho velikosti neobyčejně bohaté a kvalitní. Za současné situace k nim ale mají badatelé velmi ztížený přístup,“ uvedla Eva Grunová, která se podílí na přípravě publikace k výročí města.

„Získat potřebné podklady je nyní velmi složité a zdlouhavé. Jsou to komplikace, které se mohou podepsat i na kvalitě výsledné knihy,“ upozornila.