„Pokud zastupitelstvo návrh schválí, připravíme žádost do výzvy, kterou fondy vydaly. K projektu by patřila součinnost s Královskou galerií v Oslu. Další rozměr má projektu dát spolupráce s Lichtenštejnskem. S galerií už jsme ve spojení. Jednání o tom, jak do projektu zapojit Lichtenštejnsko, chystáme," sdělil starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

Peníze z Norska mají přispět na rekonstrukci dvou částí zámku. „Zamýšlíme navázat na v zimě dokončené prostory, které otevřeme 16. dubna. Půjde o takzvaný kněžnin byt a navazující prostory v druhém patře. Opravu vyžaduje i zámecká věž, která je v havarijním stavu," dodal Třetina s tím, že pokud by město s žádostí plně uspělo, získá na opravu zámku dalších asi třicet milionů korun.

„Příprava žádosti a projektu bude vyžadovat svůj čas. Musíme jednat samozřejmě i s majitelem zámku, společností Incheba, protože příjemcem dotace bude město. Hovořit budeme i o tom, že k žádosti má město přiložit mimo jiné smlouvu o smlouvě budoucí o případné pozdější koupi zámku. „Tu by samozřejmě muselo dostat na stůl i zastupitelstvo města," doplnil Třetina.

Záměr radnice považuje za prospěšný jedna z místních obyvatelek Petra Coufalová. „Jsem velmi ráda, že se do zámku vrhli, že mají snahu získat nějaké granty. Jen je škoda, že zámek je Incheby, a ne města. Jsem ale ráda, že se do toho pustili a že nám zámek nespadne na hlavu, protože zámku je v nynějším stavu škoda," uvedla Coufalová.

Nový záměr města uvítala i Incheba. „Veškeré opravy zámku s městem koordinujeme. Máme dlouhodobě společný cíl, totiž zachovat zámek pro budoucí generace v co nejdůstojnější podobě, a těší nás, že se nám společnými silami a penězi daří zámek zpřístupnit veřejnosti," sdělila mluvčí společnosti Markéta Holatová.

S různými druhy evropských dotací má v současnosti již zkušenost prakticky většina obcí v regionu. Norské fondy samosprávy využívají vzácně. Úspěšný projekt díky nim ale uskutečnil vranovský FATYM. Podle vranovského děkana Marka Dundy to ovšem nebyla snadná práce. „Zejména administrativně to bylo hodně náročné. Přípravám jsme věnovali dva roky. Na druhou stranu velkou předností bylo to, že jsme farní kostel ve Vranově opravili najednou a velmi rychle, během půldruhého roku," vzpomínal děkan.