Příklad může být nemocnice v Kyjově na Hodonínsku, kde od ledna do dubna přibylo na sedmdesát prvodárců. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o třetinový nárůst. „Navíc se hlásí další zájemci, například skupina asi pětadvaceti lidí. Společně přichází zkušenější dárci i ti noví. Vždycky je lepší začít s někým, kdo už odběr podstoupil,“ reagoval mluvčí kyjovské nemocnice Filip Zdražil.

Zástupci zdravotnických zařízení oslovení Deníkem Rovnost se shodují: kampaně mají efekt. Na transfúzní stanice přichází skupiny, které berou darování jako společenskou událost. „Jsou to třeba studenti nebo motorkáři,“ poznamenal zástupce primáře hematologicko – transfuzního oddělení ve Znojmě Pavel Jajtner.

V tamním okrese je mezi pěti až šesti tisíci aktivních dárců. I díky kampaním vedeným přes noviny či sociální sítě se Znojemským daří vyrovnávat stav mezi nováčky a lidmi, kteří už darovat nemohou. „Jsme spokojení, základna je stabilní,“ poznamenal Jajtner.

Se zvyšováním zásob krve pomáhají i zmínění junáci z Ratíškovic. Zavedli tradici, při které se každý půlrok vydávají za zdravotníky s nataženou paží. Heslo: Drákula. „Dřív jsme chodili individuálně, pak jsme se spojili a dnes je z toho společenská záležitost. Dohromady jsme darovali už hektolitry,“ řekl vedoucí junáckého střediska Pavel Hnilica, který má za sebou už osmačtyřicet odběrů. Na padesátku ale ze zdravotních důvodů už nedosáhne.

Přestože zdravotnická zařízení oslovují prvodárce v celém kraji, obavy ze vzájemného přetahování jsou podle ředitelky nemocnice v Hodoníně Věry Dostálové zbytečné. „Každý máme svůj okruh dárců. Spolupráce je velmi dobrá. Někdy se stane, že nám menší množství krve některé ze skupin chybí, vzájemně si proto vypomáháme,“ objasnila Dostálová.